O víkendech tu pomáhají studenti z Obchodní akademie v Rakovníku. Využili také volného svátečního dne.
„S rakovnickou školou spolupracujeme už několik let, ale zájem je pořád menší," zkonstatoval chmelař Jan Soukup.
Mezi slovenskými studenty vládla veselá nálada a čilý pracovní ruch. Poprvé na chmel přijeli Karol a Matuš. „Práce je to těžká, ale máme tu s sebou naše nejlepší učitele. O brigádě jsme se dozvěděli ve škole. Na nástěnce visela nabídka. Museli jsme se přihlásit rychle, aby bylo ještě místo. Jel jen ten, kdo měl dobrý prospěch," vysvětloval Karol.
Na chmel odjeli studenti od šestnácti let až po třetí ročník. Mezi pětačtyřiceti jsou jen tři děvčata: Anička, Lubka a Lenka.
„Je to opravdu těžká práce za málo peněz. Ale zato spousta legrace. My jsme tu také poprvé a zároveň naposledy, protože příští rok už budeme maturovat. Odvezeme si krásné vzpomínky," přisvědčila s úsměvem Anička. O tom, že se dá zavádění vydržet, svědčí to, že někteří studenti se nenechali odradit a přijeli podruhé.
V Zem – Investu Mutějovice pěstují chmel na devadesáti hektarech. Letos obdělají téměř celou výměru kromě třech hektarů slabších porostů, které nechají stát.
Odbyt na to, co obdělají, Mutějovičtí mají. Otázkou je ale cena. Ta klesá. Nyní se pohybuje kolem sto čtyřiceti, sto padesáti tisíc korun za tunu. Což je pod výrobními náklady. Zásoby z loňské i předloňské sklizně mají prodány.
Výměru stačí zavést zhruba devadesát pět brigádníků. Udělají šest až sedm hektarů denně, takže první zavádění bude pokračovat ještě nejméně týden.
Kromě pěti hektarů Premiantu pěstují pouze Žatecký poloraný červeňák. O vysokoobsažné chmele není v současnosti zájem.
„Ještě pořád zavádíme dvakrát. Ale pokud se bude situace na trhu vyvíjet takhle dál, budeme se snažit dále ušetřit. Zatím to děláme pořádně," zkonstatoval chmelař Jan Soukup.
Podle něj se druhé zavádění už spojuje s přikláněním hlav a stejně se musí chmelnice projít. Přiklánění hlav tady nelze vynechat, protože na Mutějovicku hodně fouká vítr. Navíc ozdravěné odrůdy červeňáku, meristémy, mají větší vzrůst, zato se méně krát otáčejí kolem drátku.
Z loňských padlých pěti hektarů chmelnic Mutějovičtí postavili všechny, protože i tady spadly ty nejlepší.
Jedna chmelnice, dalo by se říci, přežije všechny. Je to ta s betonovými sloupy, od Mutějovic po levé straně. Dříve stála v Lišanech. „Protože ji původní majitel dostal v restituci a potřeboval volné pole, domluvili jsme se s ním. Rozebrali ji a znovu postavili u nás. Má větší rozteč mezi sloupy, takže se snadněji obdělává. Dráty nahradila lana. Vydržet by měla tak tři porosty chmele, to znamená třikrát déle než běžná chmelnice," vysvětlil chmelař Jan Soukup.
Chmelnice jako experiment stavěl před čtyřiceti lety Výzkumný ústav v Žatci.
