Nejvíce vázne výsadba chmele. Navíc, zastavena byla i dodávka chmelových sádí, protože mokro je i na Žatecku, kde se pěstují, takže je pěstitelé nemohli vyorávat ze země a dodávat je chmelařům. Někde mají chmelaři na výsadbu sjednané brigádníky. Ti místo práce, většinou trávili čas na ubytovně. Pokud začali pracovat, tak jen na několik hodin a ve velmi těžkých podmínkách.

Výsadba chmele, která 
je na podzim rozhodující, se tak rozjela až na začátku minulého týdne. Chmelaři musí dostat do země několik tisíc kořenáčů, jako například v Rakochmelu Kolešovice. Osázet tu musí osm hektarů úplně nové konstrukce v lokalitě Heřmanov.

„Celkem mám objednáno přes třicet tisíc kořenáčů žateckého poloranného červeňáku klon sto čtrnáct, meristém. Kromě těch osmi hektarů musíme vylepšit (dosadit chybějící sazenice) pětadvacet hektarů. Z toho na dvou hektarech je zbouraná konstrukce, kterou ještě budeme stavět," popisoval situaci chmelař Rakochmelu Karel Šrámek s tím, že chmelnice je nutné alespoň jednou za šest let projít a dosázet.
V některých lokalitách se rostliny v předloňském a předpředloňském podzimu a zimě vymáčely a vyhnily, proto se zprovoznily drenáže a plochy se odvodnily. Dnes lokality vyschly, tak se konečně mohou dosázet novými sazenicemi.

Chmel tu sázejí kmenoví zaměstnanci Rakochmelu i brigádníci. Ženy naznačují místa pro výsadbu a chlapi vrtají díry pro sádě. 

Samotné sázení zajišťuje dvacet stálých a osvědčených brigádníků ze Slovenska. Jsou v Rakochmelu od třiadvacátého září. Odjet měli jednatřicátého října, ale práce se prodloužila zhruba o pět dní.
„Pracovalo se špatně. Výkonnost se snižovala. Lidé pracovali v blátě, byli mokří, zmrzlí. Mokro neprospívá ani chmelnici. Když do ní vjedou plošiny, balí se to. Půda se ušlape a ven se vytahá ornice. Není to zkrátka ono, práce neubývá. Vždy jsme měli chmel zasázený do konce října. Tahle sezona se extrémně prodlužuje, ale práce se udělat musí," zkonstatoval Šrámek.

Prodlužující se sezona zřejmě přinese i zvýšené náklady. Rostou mzdové náklady i spotřeba nafty, a to až o třetinu. „Ale tak to zkrátka v zemědělství je. Každý rok přinese něco jiného. Nerad svádím zvýšené náklady na přírodu. Na druhou stranu, vodu, která přišla také potřebujeme," řekl Šrámek.

Pokud brigádníci nemohou pracovat, firma jim platí pouze stravu, protože většina pracovních úkonů je placená v úkole. Ale zájem na obou stranách je, udělat práci co nejdříve.

Pozdější výsadba chmelu jako takovému nijak neuškodí. Podle zkušenosti chmelaře je to spíše naopak. „Řekl bych, že co se týká termínu, je to lepší, ale hůře se to dělá. Například na konci září to není ono. Jestli se chmel více ulije, začne vegetovat a pak vyhnívá, to přesně nevím. Většinou pozdně říjnové nebo listopadové výsadby byly nejlepší, výborně vzcházely," mínil Karel Šrámek.

S výsadbou chmele teprve minulý týden začali také v Zemědělském družstvu Agrochmel Kněževes. „Vůbec jsme se do pole nemohli dostat. Pokud to jen trochu šlo, před tím už jsme chmelnice připravovali, to znamená rovnali, vyměřovali, naznačovali a dnes začínáme sázet," informoval v pátek odpoledne chmelař družstva Luděk Polcar. Celkem tu plánují zasázet čtrnáct hektarů, to znamená dostat do země zhruba čtyřicet čtyři tisíc sazenic. Z toho jsou bez mála dva hektary nových konstrukcí a zhruba dvanáct hektarů je dosadba do starých konstrukcí.

V Probiosu Kounov plánovali na podzim přesázet tři chmelnice. Jenže stejně jako jinde, celý říjen nemohli dělat vůbec nic. Takže v tuto chvíli mají hotovo jen dva a půl hektaru. Na dalších dva a půl hektarech se pracuje. Sázení dalších třech hektarů chmelaři musí odložit na příští podzim, protože by práce nestihli.
„Výsadba na jaře nepřipadá v úvahu. Rostliny špatně vzcházejí. Navíc, nevíme, jak to bude s kořenáči. Zda je vzít nyní a někde je zaškolkovat, což je problém s přezimováním, nebo zda se budou vyzvedávat na jaře. To zatím nevíme," popisoval Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov.

Chmel Kounovští sázejí vlastními silami bez brigádníků. Pozemky jsou připravené, takže pokud vše půjde dobře, hotovo by mělo být do patnáctého listopadu, což je závazný termín pro čerpání dotací na výsadbu chmele.
V Zem-Investu Mutějovice s výsadbou chmele začali minulý týden ve čtvrtek. Musí zasázet pět hektarů chmele odrůdy Žatecký poloranný červeňák. Dříve jsme se do chmelnic nedostali. Tady spadlo v říjnu kolem sta milimetrů srážek, v září asi padesát a stále každou chvíli prší, spadnou alespoň dva milimetry," popisoval situaci chmelař Jan Soukup, který si počasí zapisuje každý den několik desítek let a podobnou situaci pamatuje před dvěma roky. Kořenáče se sázeli do jamek plných vody a tak z padesáti procent vyhnily. Sázení chmele obstarávají kmenoví zaměstnanci. Tím se zastavily ostatní práce, jako je stříhání prutů a kultivace.
Podobná situace je kvůli vodě i v rostlinné výrobě, i když mnohde není tak velký propad prací. V Rakochmelu Kolešovice stihli většinu zasít v září. Od prvního října nešlo do země ani zrno. Sít tu začali až v neděli třicátého října. Chybělo zasít šedesát hektarů ozimé pšenice. To se povedlo v úterý minulého týdne. Veškeré podzimní práce, jako je postřik a podobně se podařilo dokončit do konce týdne.

V Probiosu Kounov chybí dosít asi sto padesát hektarů ozimých pšenic. Pozemky jsou mokré, takže se nedají tak dobře připravit. „Sejeme, jak to jde. Na kvalitu přípravy se příliš hledět nedá, protože počasí a hlavně čas to už nedovolí. To se určitě odrazí na kvalitě porostů v příštím roce," uzavřel ředitel Probiosu Kounov Pavel Řepík.