„Pěstujeme hrách polní Atlas na osivo na domácí trh i za hranice. Pokud by nedosahoval předepsaných parametrů, nebo by nebyla poptávka, máme nabídky na potravinářský hrách asi za sedm tisíc korun," zkonstatoval Miloslav Klas ze Zemědělské společnosti Chrášťany.

Letošní výnos byl oproti loňskému slušný, vyšel více jak čtyři tuny z hektaru. Porosty nepostihly žádné kalamity – bouřky a vichřice, takže vypadaly pěkně, nepolehaly jako loni, proto docházelo i k minimálním ztrátám.

„Ve Francii, která je v pěstování hrachu velmocí, dává hrách pět až šest tun z hektaru. Myslím, že bychom se k nim mohli pomalu přiblížit," mínil Klas.

Ideální vlhkost pro sklizeň hrachu je mezi čtrnácti a patnácti procenty. Pokud je nižší, zrna se štěpí, protože jsou křehká. Při čtrnácti procentech je hrách elastický. Dlouhodobá skladovací vlhkost je patnáct procent a méně. Takže se musí chytit to jedno procento vlhkosti. Právě proto je podle Miloslava Klase sklizeň hrachu hodinová záležitost. Jinak vycházejí velké ztráty, nebo se zrno půlí.

„Týden před sklizní jsme vlhkost měřili dvakrát denně. Při ideální vlhkosti jsme okamžitě vyjeli. Samozřejmě se to pokaždé také nepovede," uvedl Klas. Pokud porosty leží jako deka, jsou téměř neskliditelné. Sláma od země chytá vlhkost, je houževnatá a nabaluje se na lištu kombajnu. Sklizeň při ideální vlhkosti je rovněž důležitá pro kvalitu zrna. Umělé dosoušení ničí jeho klíčivost, a to platí i u obilovin.

Sláma z hrachu se letos poprvé v Chrášťanech lisuje do velkých kulatých balíků. „Dohodli jsme se s předsedou Agrochmelu Kněževes Radkem Gregorem, že si je vezmou pro výkrm býků. Protože bylo na jaře sucho, nemají dostatek sena. Jinak veškerou slámu zaoráváme," vysvětlil Klas.

Hrách pěstují také v Rakochmelu Kolešovice, a to na padesáti čtyřech hektarech. Nyní je také pod střechou. Výnos vyšel dva a půl tuny. „Vzhledem k tomu, jak porosty vyhlížely zjara, výnos vyšel ještě slušný. Na jaře hrách vzešel, zmrzl, pak se dlouho vzpamatovával. V dubnu a v květnu byly porosty nic moc," informoval Karel Šrámek z Rakochmelu Kolešovice. I tady produkují hrách jako osivo nebo potravinu.

Pouze ke krmným účelům mají hrách v Zem–Investu Mutějovice. Sklidili ho z jedenadvaceti hektarů. Výnos vyšel slušný.