Úplně bez vody v polích jsou na Kounovsku a Mutějovicku. Od března do července, v rozhodujících měsících pro chmel, tu spadlo jen 161 milimetrů vody. Přitom průměr činí více jak pět set milimetrů. V červenci spadlo jen 20 milimetrů, průměr je více jak sto. „Takové sucho nepamatuji. Vždy sem přišla alespoň nějaká bouřka, ale letos ne. Bouřky, které byly v červenci v Rakovníku, se nám vyhnuly. Spadly tu asi jen dva milimetry," uvedl ředitel Probiosu Kounov Pavel Řepík.

Chmel v tuto chvíli je hodně špatný. Na tom se shodují všichni chmelaři. I když je to hluboko kořenící rostlina, už trpí nedostatkem vody. Navíc nesnáší dlouhodobé vysoké teploty přes třicet stupňů Celsia. Optimum je tak pětadvacet stupňů. Rostliny zhruba do desátého července narostly do slušného habitu.

„Bohužel při nedostatku vody chmel odkvetl velmi řídce. Má velice nepravidelně nasazeno. Na některých rostlinách už jsou hlávky a zároveň ještě květ. Jestli květ ještě vyhlávkuje, to zatím nikdo neví. Obecně řečeno: na štoku je strašně málo chmele," popisoval Pavel Řepík.

Podle něj i kdyby nyní nějaká voda přišla, nemůže situaci příliš zachránit. Letošní sklizeň tak bude špatná co do množství a zřejmě i kvality. Přitom by třeba stačily dvě velké bouřky v červenci, aby chmel pořádně nakvetl.

Nedostatek vody se už nyní projevuje na kukuřici. Problém by tak mohli mít chovatelé skotu. Kukuřice je méně narostlá a v tuto chvíli chybí objem hmoty pro zvířata. Rozdíl v porostech je pole od pole. Nejhorší je to na písčitých půdách. V těžších půdách, na chráněných místech a například u potoka jsou porosty lepší, i když nedosahují takové výšky jako loni v tuto dobu.

„Teď mají rostliny s bídou tak dva metry a už kvetou, takže toho už moc neudělají. Pokud zaprší, snad narostou palice a dají více zrna. Výnosy budou hodně podprůměrné," odhadoval agronom Agrochmelu Kněževes Jan Kopřiva.

S krmivem pro skot, kterého tu chovají asi šest set kusů, by měli Kněževeští vystačit. Mají zásoby z loňska, kdy byl dobrý rok na kukuřici a zaseli stejně jako letos.

Vojtěšky v prvních dvou sečích, které se senážovaly, dopadly slušně. Zbývá ještě třetí. S tou se počítá na seno a je bídná. Vojtěška narostla po kolena a už kvete.

Pícniny z prvních sečí už sklidili na Školním statku Středočeského kraje v Rakovníku. „Sena z prvních sečí bylo obvyklé množství jako v předchozích letech. Hotové máme i senáže, kterými se průběžně krmí. Nyní zbývá ještě jednou posekat vojtěšky. Porosty nejsou vzhledem k suchu tak narostlé, ale snažíme se z pole dostat, co můžeme," uvedla Zdeňka Kounovská, vedoucí školního statku.

Žně, jak už bylo řečeno, jsou v plném proudu. Někde už zemědělci dosekali, jinde mají pod střechou už sedmdesát procent ploch.
Kvůli suchu nejsou porosty tak výškově narostlé, takže se dobře a rychle sekají. Nedostatek srážek během celého vegetačního období se samozřejmě odrazil na výnosech obilovin i řepky .

Propady letos však nejsou tak katastrofální, jak zemědělci očekávali. Výnosy vycházejí nižší než v minulém roce, ale protože loňský rok byl rekordní, pohybují se kolem průměru. Mezi jednotlivými lokalitami jsou velké rozdíly. Nejvíce udeřilo sucho v písčitých půdách. Slušné výnosy vycházejí díky dobrému přezimování ozimů. Proč, vysvětlil Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku: „Půda vůbec nepromrzla, takže kořeny rostlin vegetovaly celou zimu. Do jara šly ozimé řepky, ječmen i pšenice v dobré kondici, takže tím pádem sucho dobře překonaly. Přísušek se projeví spíše na jarních obilovinách a na máku."

Listy máku jsou teď už úplně suché, takže pole vypadá jako po desikaci, ale mák teprve dozrává. Ke sklizni bude také oproti jiným letům dříve.

Sucho ale komplikuje přípravu půdy pod ozimy. Například na Kněževesku je půda proschlá do třiceti centimetrů. Po orbě nejde ničím rozdělat. V některých oblastech zemědělci orbu omezili a využívají bezkrevný systém pěstování. Dokud nenaprší, osivo jen zůstane ležet v půdě a nevyklíčí, nebo vyklíčí později. Růst rostlin se tak zpozdí a nepůjdou do zimy v dostatečné kondici. Na déšť však zemědělci nečekají, protože by nestihli zasít v agrotechnické lhůtě.

Suché a slunečné počasí beze srážek má podle Václava Vohralíka, předsedy Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Mutějovicích, svá pozitiva i negativa. „Pozitivní je to, že velmi kvalitně dozrává, pokud je ještě někde nějaká zásoba vody, ovoce na stromech s vyššími odnožemi, jako jsou meruňky a broskve."
U odrůd na zakrslých odnožích je potřeba podle Václava Vohralíka dodatková závlaha, protože poměrně mělce koření.

„Zavlažovat je bezpodmínečně nutné, protože situace je kritická, zvláště v oblastech, kde je lehčí půda. Pokud se zavlažuje, stromy netrpí drobnoplodostí," podotkl Vohralík.

Jeho zkušenosti ukázaly, že lze proti nedostatku vody udělat preventivní opatření. Po odkvětu, kdy se vytvoří plody do velikosti ořechů, je potřeba udělat jejich probírku. To znamená, pokud je plodů na větvích mnoho, je nutné je zčásti otrhat. Teoretické doporučení zní, nechat plody na dlaň od sebe. Má to dva významy. Plody blízko u sebe se navzájem vytlačí, pokud se proberou, tak se to nestane. Výhodou proto je, pěstovat jablka s dlouhou stopkou, například typu Golden delicious. Za druhé: méně plodů je při nedostatku vody strom spíše schopen udržet. Plody tak neopadají ještě před tím, než dozrají.

Při zavlažování je lepší, než zalévat na povrchu, vytvořit zhruba metr až metr a půl od kmene stromu rýhu a do té nalévat vodu. Zároveň se zálivkou lze udělat takzvanou fertigaci, to je kombinovaná aplikace vody a živin plodinám. Ve vodě lze aplikovat například rozpuštěný Kristalon.

Situace s nedostatkem srážek se bude podle Václava Vohralíka v budoucnu stále zhoršovat. „Proto je nutné se poučit a budovat například retenční nádrže na zadržení dešťové vody, než steče do kanalizace.

Srážky v Chrášťanech a Oráčově:

LEDEN:
DN: 26 mm 2015: 15,6 mm 2014: 17 mm 2003: 27,4 mm
ÚNOR:
DN: 26 mm 2015: 1,6 mm 2014: 5,4 mm 2003: 6,4 mm
BŘEZEN:
DN: 28 mm 2015: 31,8 mm 2014: 16 mm 2003: 6,7 mm
DUBEN:
DN: 39 mm 2015: 36,6 mm 2014: 27,6 mm 2003: 20,4 mm
KVĚTEN:
DN: 56 mm 2015: 27,6 mm 2014: 68,6 mm 2003: 34,4 mm
ČERVEN:
DN: 66 mm 2015: 62,2 mm 2014: 41,4 mm 2003: 40,8 mm
ČERVENEC
DN: 76 mm 2015: 24 mm 2014: 68,6 mm 2003: 70,7 mm
CELKEM: DN: 317 mm 2015: 199,4 mm 2014: 244,6 mm 2003: 206,6

V letošním roce spadlo oprati DN (dlouhodobému normálu) pouze 62,9 procent srážek. K tomu je třeba připočítat abnormálně vysoké teploty.