Během posledních deseti let tu dosáhly výnosy obilovin pouze 87 % výnosu v celé ČR a řepky 88 % výnosu. Pokud se porovnají průměrné výnosy těchto dvou komodit v roce 2011 s výnosy ve Středočeském kraji, vychází finanční ztráta pro okres Rakovník 162 milionů korun. Z tohoto důvodu se Okresní agrární komora v Rakovníku v loňském roce snažila Rakovnicko a zejména jeho střední a severozápadní část zařadit do suchých LFA (tzn. méně příznivých oblastí – less favourable areas). V budoucnu by to mohlo znamenat získání dotací či finančních kompenzací.

V EU neuspěli
„Měli jsme to jako prvořadý úkol. Vedli jsme mnoho jednání na ministerstvu zemědělství za účasti různých odborníků. Hledali jsme různé možnosti, jak zařadit Rakovnicko do LFA oblastí. Nepodařilo se nám najít žádné kritérium. Podle kontextu sucha Evropské unie Rakovnicko nesplňuje žádná kritéria," vysvětloval předseda Okresní agrární komory v Rakovníku.

Odborníci se snažili najít i jiná kritéria sucha v našem regionu, například z pohledu extremity klimatu. Srážky jsou u nás v průběhu vegetace nerovnoměrné a mají převážně bouřkový charakter. Největší problém s nedostatkem vody je v dubnu a květnu. V dubnu srážky dosahují 61 % srážek v celé ČR a v květnu necelých 67 %. Množství srážek letos tento vývoj jenom potvrzuje. V březnu spadlo 17,6 mm. Dlouhodobý normál 28 mm. V dubnu spadlo 13,4 mm, normál je 39 mm. Zatím příznivá situace na polích je díky spodní vláze, která je ještě mělko. Ani tyto poznatky k zařazení do LFA 
v Bruselu nepomohly.

Jistým řešením by mohlo být i nalezení zcela svého nového kritéria, které by podpořilo i ministerstvo zemědělství. To poradil zemědělcům na valné hromadě OAK i tajemník Agrární komory ČR Martin Fantyš. Takové kritérium zde ale najít nelze, protože problémem Rakovnicka jsou už zmiňované nerovnoměrné a nedostatečné srážky.

„Podařilo se nám alespoň v loňském roce po dlouhých jednáních dostat Rakovnicko do oblastí postižených suchem. To znamenalo jisté úlevy i pomoc. Například dřívější vyplacení dotací a možnost zápůjčky obilí, která ale nebyla příliš výhodná, takže nevím, zda to z okresu vůbec někdo využil.Finanční kompenzaci však nedostala žádná oblast, ani jižní Morava, kde bylo loni sucho katastrofální. Bereme to spíše jako morální vítězství. O Rakovnicku se jako o suché oblasti už ví a mluví se o tom i při různých jednáních. Samozřejmě to nevzdáváme," zkonstatoval Mikoláš.

Další možnosti
Agrární komora stále hledá další cesty. Jednou z nich by mohla být i vyšší vratka zelené nafty pro tyto suché oblasti. Ale to je zatím v jednání.
Nedostatek srážek dokládá i pilotní projekt k řešení zmírnění současných důsledků klimatických změn zlepšením akumulační schopnosti povodí Rakovnického potoka z roku 2011. Ten ukazuje mimo jiné i pokles průtoků Rakovnického potoka za posledních čtyřicet tři let. V srpnu to je až o 60 %. Rakovnicko má i malé procento vodních ploch. Z celkové výměry je to 1,35 %. Rakovnická agrární komora proto podpoří budování rybníků.

Družice
Zmapování nedostatku vody v naší oblasti, ale trochu z jiného pohledu, nabízí zcela nový projekt DROMAS – družicemi zajišťované monitorování a vyhodnocování období sucha v zemědělství. Ten by měl situaci hodnotit ne podle srážek, ale podle násobenosti vody v půdě, podle bodu vadnutí rostlin.

Současné meteorologické služby totiž neberou v potaz skutečné podmínky zemědělských plodin a vlhkost půdy. Proto se jimi zemědělci nemohou řídit, ač jiné nástroje k měření potřebných dat nejsou dostupné.
„Mohl by tu vzniknout úplně jiný systém a mohl by se u nás odzkoušet a použít třeba v celé EU," řekl za LUPOFYT Chrášťany Jaroslav Mikoláš. Navrhovaná služba by mohla velmi zjednodušit kontrolu zjištěných skutečností a prokázat nárok na náhradu škod způsobených suchem.

Zapojil se do ní zemědělský podnik na Moravě a právě LUPOFYT Chrášťany. Projekt podporuje Agrární komora ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Evropská kosmická agentura.