„V sobotu přijede čtyřicet studentů z pracovní agentury. Začnou se zapichováním. Za týden čekáme dalších čtyřicet brigádníků. Poté, co práci dokončí, přijede dalších čtyřicet lidí na zavádění celé plochy," popisoval Šrámek.

Celá plocha znamená letos sto čtyřicet čtyři a půl hektaru chmelnic. Výměra stoupla, protože v Rakochmelu obnovili další plochy. „Plánujeme v budoucnu ještě postavit pět, deset hektarů, ale začínáme mít problémy s majiteli pozemků. Rádi bychom stavěli na vlastních plochách, máme jich více jak polovinu, ale nejsou mezi nimi vhodné lokality pro založení chmelnic," řekl Karel Šrámek. Brigádníci Dalibor a Michal z Humenného  jsou na brigádě na chmelu poprvé. Práce je baví. Ač byla zima téměř bez sněhu a bez mrazů, vegetace začala skoro bez škůdců.

„Škůdců se zatím objevilo minimum. Například lalokonosec se ve chmelu vyskytl pouze zřídka. Porosty jsou zatím zdravé co se týká houbových chorob. Pomohl tomu sušší nástup jara, takže dosud nebylo nutné ošetřovat porosty fungicidy," komentoval situaci Karel Šrámek, chmelař Rakochmelu Kolešovice. Na druhou stranu na poli chybí voda. Mělce kořenící rostliny, hlavně obiloviny, začínají strádat. Nedostatek vody je patrný už i na řepce. Mák nevzchází, protože pěticentimetrová vrchní část ornice byla opravdu vysušená. Ve středu večer a v noci spadlo na Kolešovicku 4,1 mm vody. Ta sice trochu pomohla, ale aby se doplnil srážkový deficit, muselo by napršet alespoň třicet milimetrů.

Chmelu zatím nedostatek vody nevadí. Naopak. Ještě při loňském suchém jaru, kdy do června téměř nepršelo, v některých lokalitách byla tak vysoká hladina spodní vody, že se chmel topil až do sklizně ve vodě. To pochopitelně poznamenalo loňské výnosy.

Tři sta hektarů pšenic, padesát pět hektarů ječmene ozimého, dvě stě hektarů řepek, necelých třicet hektarů hrachu, třicet pět hektarů máku a sto dvacet jedna hektarů kukuřice na siláž pro bioplynovou stanici letos mají v Rakochmelu Kolešovice. Pro letošní novinku greening neboli ozelenění se hodí čtyřicet hektarů trvalých travních porostů. V předešlých letech v Rakochmelu prodávali píci z těchto ploch jako seno, nebo do bioplynových stanic. Nyní podle pravidel greeningu musí porost pouze posekat, mulčovat a nechat ležet.