Výška rostlin také lámala rekordy. Dosahovala třech i více metrů. Výška kukuřice ale nerozhoduje o kvalitě porostu. Důležitější, a to hlavně pro krmné účely, je počet palic na rostlině a obsah škrobu. Kukuřice s vysokým obsahem škrobu je krmivářsky velice hodnotná.

Na Rakovnicku se kukuřice pěstuje pro výrobu siláže jako krmivo pro skot, nebo jako „palivo“ do biostanic. V menší míře jako osivo.

Na šedesáti hektarech každoročně pěstují kukuřici v Agrofarmu Šípy. Taková výměra stačí pro výživu skotu, který chovají. Letos ale nechali část výměry stát na zrno, protože už naplnili silážní jámy. Zasejí vždy několik osvědčených odrůd. Například S Sigma, Tajomír a dále několik českých odrůd. „Pokaždé děláme několik pokusů. Zasejeme tak pět, šest řádků nových hybridů. Jinak sázíme na ty osvědčené,“ vysvětlil jeden z jednatelů Agrofarmu Josef Kounovský.

Čtyři sta metráků z hektaru sklidil Václav Matějovský z Velké Bukové. Oseto měl třicet hektarů. „Sklidili jsme všechno, nic nezůstalo stát. Na zrno by kukuřice asi stejně nedozrála a u nás by ji sežrala divoká prasata,“ vysvětlil Václav Matějovský, který chová dojný skot.

O jednu třetinu vyšší výnos než minulé roky vyšel výnos na Školním statku Bulovna, kde kukuřici pěstovali na padesáti dvou hektarech. Sklidili vše. Naplnili i vedlejší silážní jámu. „Na zrno jsme si nic nenechali. Pěstování kukuřice na zrno znamená vyšší náklady na sklizeň a následně pak na sušení.Příští rok zřejmě zasejeme o něco méně,“ zkonstatovala Zdeňka Kounovská, vedoucí školního statku.

„Kukuřici jsme sklidili ze všech šedesáti hektarů. To je každoroční výměra. Výnos vyšel čtyři sta dvacet sedm metráků z hektaru. Naplnili jsme jámy a část jsme ještě dali do vaku,“ přibližuje situaci předseda družstva Agro Malinová Jiří Růžička. Tady vsadili na osvědčené odrůdy SL Enormo, Sunaro. Nejlepší se ukázala odrůda SL Enormo. „Narostla více jak třímetrová, ale hlavně měla nejvíce palic,“ doplnil Růžička.

Pouze pro potřebu biostanice v Žihli kukuřici pěstují v Rakochmelu Kolešovice. Samozřejmě i tady vyšly výnosy přes čtyři sta metráků z hektaru. „Na nás je pouze kukuřici vypěstovat, sklizeň a silážování je v režii Žihelských,“ vysvětlil Karel Šrámek z Rakochmelu.

Nejvíce z hektaru dala kukuřice v zemědělském družstvu Senomaty. Pro potřeby vlastní biostanice oseli tři sta devadesát hektarů s tím, že počítali průměrný výnos čtyči sta padesát metráků. „Vyšlo nám ale v průměru až šest set metráků z hektaru. Některá pole dala dokonce až sedm set metráků. Proto jsme nechali stát sto hektarů. Tady počítáme se sklizní na zrno,“ uvedl Luděk Fišer ze Zemědělského družstva Senomaty.