Průměrné výnosy obilovin a řepky to jen dokazují. Na Rakovnicku daly obiloviny celkem 5,81 tuny z hektaru (loni 5,17 t/ha). Za rekordní rok lze také počítat rok 2004, kdy průměrný výnos vyšel 5,45 t/ha. Řepka dala 3,71 t/ha (loni 3,19).

Sucho
Přesto i letos se u nás projevil nedostatek srážek v květnu a červnu. Srovnání výnosů na okrese s celorepublikovými jen dokazuje, že Rakovnicko patří mezi suché oblasti. Průměrný výnos všech obilovin v ČR dosáhl 6,17 t/ha, u řepky 4,02 t/ha.

Sucho na Rakovnicku potvrdil i Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku: „I když jsou výnosy letos pro náš okres rekordní, sucho se na nich podepsalo. Ve srovnání s jižní Moravou, kde je sucho nejhorší, máme u nás stejné výnosy a v některých oblastech ještě nižší. Průměrný výnos všech obilovin tam vyšel 5,5 t/ha, u nás 5,81 t/ha. Řepky 4 t/ha, u nás 3,81 t/ha."

Kvalita
Výnosy byly tedy rekordní, ale kvalita pokulhávala zejména u obilovin. „Velmi malý byl podíl potravinářské pšenice. Obilí se sklízelo ve vyšší vlhkosti, což zemědělci pocítili ve vyšších nákladech na dosoušení. Klesal obsah dusíkatých látek, objemová hmotnost i pádové číslo. Žně byly jedny z nejdelších. Což znamenalo problém při setí ozimé řepky," zkonstatoval Mikoláš.

Začalo se objevovat i porůstání zrn. Kombajny do polích vyjížděly po chvilkách, protože je vyháněly časté deště. To přineslo vyšší spotřebu nafty a opět vyšší náklady. V chmelařských podnicích se žně protáhly až do sklizně chmele, což bylo náročné na organizaci práce. Někde dokonce padly poslední hektary máku až po skončení chmele.

Výnosy
Dlouhé žně byly i podle Jana Bretšnajdra, ředitele Agro ZZN Rakovník, kam úrodu dodává zhruba devadesát procent zemědělců na Rakovnicku: „Žně začaly tak jako v předchozích letech, kolem pátého července, oproti původnímu předpokladu, kdy měly kombajny vjet do polí až o deset dnů dříve. Končily ale pozdě, kolem 10. září. Výnosy vyšly oproti odhadu o dost vyšší."

Vyšší výnos už ukázaly první sklizené ozimé ječmeny s šesti tunami z hektaru. Měly dobrou kvalitu, v některých případech nízkou objemovou hmotnost. „Vysoké výnosy potvrdily už řepky s výnosy kolem čtyř tun po hektaru. Její kvalita byla dobrá, obsah tuku 42 až 45 procent. Výborné výsledky vykazovala i pšenice, zpočátku většinou v potravinářské kvalitě. Se srážkami, prodlužující se sklizní i vysokými výnosy, někde i kolem 10 tun z hektaru, začal problém s dusíkatými látkami. Pšenice obsahovaly jen 10 až 10,5 procenta,"uvedl Bretšnajdr.

Jarní ječmeny udělaly také rekord. Na Kladensku a Lounsku převzala společnost Agro ZZN největší objem ječmenů ve sladovnické kvalitě v posledních letech. Na Rakovnicku bylo ječmenů ve sladovnické kvalitě méně.

Ceny
Rekordní úroda ale zahýbala s cenami komodit směrem dolů. Nejvyšší byly na jaře, pak klesaly. Urodilo se v celé Evropě. Jen z naší republiky je nutné do příští sklizně vyvézt 3 až 3,5 milionu tun obilovin, a aby bylo kam, musí to být za příznivou cenu.

Ruské embargo obchod příliš neovlivní. Podle Jana Bretšnajdra se nejvíce dotkne producentů masa, mléka i ovoce. „Z naší republiky i Evropy se obilí do Ruska příliš nevyváží. Evropskému trhu by nejvíce pomohlo, kdyby Rusko ani Ukrajina nemohly obiloviny vyvážet. Jejich zboží by pak nahradilo zboží z Evropské unie," mínil Jan Bretšnajdr.

Skladové prostory
Velká úroda rychle plnila sklady. Agro ZZN má v rámci regionu v severozápadních Čechách skladovou kapacitu 250 tisíc tun. Spojením s Agronou přibylo ještě 120 tisíc tun na Litoměřicku. „Před žněmi jsme šli s absolutní kapacitou pro nákup obilovin a olejnin. Například 30 tisíc tun pšenic a 20 tisíc tun řepek jsme museli převézt do skladů na Litoměřicko, což znamenalo další náklady, ale proto jsme mohli převzít od zemědělců na Rakovnicku řepku i obiloviny v průběhu sklizně," popisoval ředitel.