„V tuto chvíli jsme dokončili sundávání drátku
z chmelových konstrukcí a stříhání prutů. Téměř jsme dokončili odorávku," informoval Miloslav Klas ze Zemědělské společnosti Chrášťany.
Nejvíce ohrožena je výsadba chmele, která je právě na podzim rozhodující. Do pátku předminulého týdne nebyla v celé republice sadba chmele, protože v půdě je tolik vody, že nelze vyorávat chmelové sádě.
V minulém týdnu se pěstitelům chmelových sádí podařilo nějaké připravit, ale to bylo za cenu obrovského úsilí a nákladů. Běžně se chmelové kořenáče vyorávají vyorávačem na brambory. Tím se od kořenáčů odděluje zemina.
Letos, protože je půda přemokřená, se vyorává jedna těžká kompaktní hmota. Z té musí lidé sádě ručně vybírat. Náklady na takovou práci přesahují nasmlouvanou cenu kořenáče.
I když nyní chmelaři alespoň část sadby mají, sázet stejně nemohou. Kvůli vodě se do chmelnice vůbec nedostane technika, aby udělala základní agrotechnické úkony.
„S výsadbou chmele jsme vůbec ještě nezačali. Máme vysadit třicet tisíc rostlin. Lidé nepracují. Nejde to. V úterý tu spadlo 6 a v noci na středu ještě 2 milimetry vody," popsal situaci Karel Šrámek z Rakochmelu Kolešovice.
Zatím tedy chmelaři vyčkávají. Jenže termín výsadby se krátí. Aby využili dotace na výsadbu chmele, musí to stihnout do 15. listopadu. Například v Zemědělské společnosti Chrášťany plánují vysázet sedm hektarů chmele do nových konstrukcí. „Výsadbu zjara zcela vylučujeme. Kořenáče špatně vzcházejí. Vznikla by tak mezerovitost 25 až 40 procent, a to si nemůžeme dovolit. Při výsadbě na podzim je mezerovitost minimální," vypočítával Miloslav Klas.
Každý den tedy zemědělci kontrolují situaci ve chmelnicích i na poli, protože v rostlinné výrobě je situace podobná. Pokud to jen trochu jde, do chmelnic vyjedou, ale většinou je počasí zase vyžene.
