Výnos vychází 52 až 53 tun hmoty z hektaru. To je podle agronoma Jiřího Fišera slušný výsledek. „V průměru sklízíme 22 až 25 hektarů denně. Zkraje sklizně nás zlobilo počasí. Ve velkém vedru rostliny zasychaly a rychle se zvyšoval obsah sušiny. Naštěstí rostliny nejvíce zasychaly při krajích, uprostřed porostů si ještě nějakou vláhu udržely," vysvětloval Jiří Fišer.
S vyšším obsahem sušiny se postup při silážování nijak nemění. Vrstvy řezanky musí být v silážní jámě stejnoměrně rozhrnuty a dobře udusány. Proto je nutná správná technika. Při rozhrnování řezanky slouží speciální nakladač JCB, který dobře přenáší sílu na všechny čtyři pneumatiky. Proto lze nahrnout materiál do velké výšky a v potřebných vrstvách. Dále siláž udusává traktor s „tupláky", to znamená se zdvojenými koly. Kukuřici z pole odváží pět traktorů.
„Pomáhají brigádníci, protože další traktoristé ještě orají a sejí. Řezačku si půjčujeme v rámci služeb," vypočítával Fišer.
V Zemědělském družstvu Senomaty vyrábějí siláž pro bioplynovou stanici v Hostokryjích. Na roční provoz jí potřebují zhruba 17 tisíc tun za rok. V letošním roce i přes loňskou neúrodu kukuřice kvůli suchu Senomatští vyšli na rozdíl od jiných podniků dobře. Dokonce zbyla i rezerva.
„Loni byly porosty pro naši potřebu lehce podprůměrné, což nám stačilo i na malou zásobu," poznamenal Jiří Fišer. Kromě kukuřice vyrábějí v Senomatech ještě senáž ze žita. To už je dávno ve žlabech. Se sklizní začali kolem 15. června se slušným výnosem ve hmotě zhruba sedmadvacet tun.