Česačky se rozjely v PP Servisu Nesuchyně, Chmelexu Hořesedly, v Rakochmelu Kolešovice, Agrochmelu Kněževes, LUPOFYTU Chrášťany, v Zemědělské společnosti Chrášťany, v Probiosu Kounov i v Pochvalově. Už v pátek na noc se začalo česat v Zem-Investu Mutějovice. V neděli odstartovaly chmele v Kroučové a v Přílepích u Kutílků. První štoky padly už v pondělí v Agro Mšec, kdy nejprve očesali dva hektary padlých chmelnic. Ve středu se tu rozjela běžná sklizeň.
Ještě před sklizní chmelaři se vesměs shodli na tom, že očekávají úrodu o dost vyšší než loni, kdy chmel skoro vůbec nedostal vodu a při tropických teplotách leckde uschnl na stojato.
Po dvou dnech sklizně se výnosy rýsují velmi dobře. Někde chmelaři odhadují, že by mohla být úroda vyšší až o devadesát procent po loňském „propadáku." Ale zatím přesnější odhady nedělají. Nejvíce se uvidí, až, podle jejich slov, bude chmel na sušárně. První přesné obsahy alfa hořkých látek budou známy v pondělí. Prodej úrody mají chmelaři zajištěný smluvně. Chmel je hodně narostlý má silný habitus i hodně nasazeno. Jeho růst ovlivnily poměrně příznivé klimatické podmínky. Například červenec podle vegetační zprávy Chmelařství, družstvo Žatec pro Žateckou oblast, kam Rakovnicko také patří, teplotně vycházel v průměru o + 2,7 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Pouze třikrát překročila maximální denní teplota přes 30°C, takže se neopakovala vedra z loňského roku. Maximální teplota byla naměřena 11. července a to 33,1 stupně Celsia (vloni 36,4 stupně Celsia 22. 7.) Spadlo 66,4 milimetrů srážek (loni 47,2 mm). Třicetiletý průměr vychází 59 milimetrů. Suchých dní bylo letos v červenci 11, loni 17. Většina srážek byla bouřkového charakteru, takže se množství srážek podle jednotlivých lokalit lišilo.
Na Školním statku Středočeského kraje startuje sklizeň chmele právě dnes. Celkem tu mají ke sklizni 12 hektarů chmele, a předpokládají, že sklizeň potrvá zhruba týden. Proto vždy potřebují, aby žně skončily pokud možno do začátku chmelů, protože část lidí i techniky se přesouvají na sklizeň chmele. „Sklizeň zajišťujeme brigádníky, ale rok od roku je stále větší problém sehnat na sklizeň dostatečný počet lidí. Využíváme studenty a pracovníky, kteří na chmele chodí celá léta. Těm, kteří vydrželi a táhnou to s námi už řadu let, bych chtěla moc poděkovat. Bez nich bychom to těžko zvládli," řekla ředitelka školního statku.