„Jarní práce, setí jarní pšenice, běží podle plánu. Jestliže vydrží počasí, měla by být v neděli do jedenácti hodin jarní pšenice z převážné většiny zaseta," plánoval v pátek odpoledne Miloslav Klas ze Zemědělské společnosti Chrášťany. Pak podle něj může klidně pršet anebo padat sníh, mrznout třeba i čtrnáct dní.

Po jarní pšenici přijde na řadu setí ještě asi 65 ha hrachu, u kterého je agrotechnický termín do konce března, a nakonec asi 100 ha máku, agrotechnický termín do 22. dubna. Na ty je tedy dost času.

Jarní pšenici pro výrobu osiva Chrášťanští zaseli místo plánované pšenice ozimé na půdních blocích, kde pro extrémní mokro nemohla být zaseta ozimá pšenice na podzim loňského roku. Celkem plánují zasít kolem 70 hektarů. První den, tedy v pátek od patnácti hodin, kdy práce na polích započaly, byla zaseta plocha zhruba 13 hektarů.V sobotu a neděli by mohlo podle plánu na začátku víkendu k této ploše přibýt asi dalších 30 až 37 hektarů. Na posledních 15 ha nedorazilo z Německa ještě osivo vysokého množitelského stupně S3.

„Podmínky jsou náročné. Ráno je půda ještě promrzlá a nedá se obdělávat. Sluníčko a teplota kolem 7 stupňů Celsia nám umožňuje vyjet do polí vždy po obědě. V neděli večer a v pondělí se počasí asi zhorší. V příštím týdnu by mohl padat sníh, ale jarní pšenici to nebude vadit," odhadoval Miloslav Klas.

Zemědělská společnost Chrášťany má ověřeno, že jarní pšenici je možné sít prakticky kdykoliv, když dosejí pšenici ozimou. Takže vlastní termín setí je limitován jen schopností dodavatele osiv dodat včas osivo. Pak také záleží na schopnosti využít počasí, zorganizovat lidi a techniku. Důležité jsou také znalosti agronomů.

Výsledky minulých let dokazují, že jarní pšenice, zasetá v raném termínu, v lednu a únoru, poskytla vždy srovnatelný výnos jako ozimá pšenice.

„Působíme sice velmi neobvykle, když někdy za občasného sněžení sejeme do částečně zmrzlé půdy v lednu či únoru. Ale výnosové výsledky pšenic nám potvrzují, že se nemýlíme a pšenici naše zimně-jarní agrotechnické hrátky neškodí," mínil Miloslav Klas.

Setí do zmrzlé půdy se naopak vždy osvědčilo. Pravidelně po něm přicházejí deštivé dny. Na polích se nedá nic dělat a pak se nestíhají agrotechnické lhůty. Proto jsou výnosy nízké, což včasné setí i do zmrzlé půdy vylučuje.

Cena pšenice z roku 2014 pro ten letošní roste, protože svět potřebuje kvalitní potravinářské obilí. Rakovnicko, které leží v oblasti žateckého srážkového stínu, kde málo prší, je přímo předurčené pro výrobu pšenice té nejlepší kvality. To je ovšem vykoupeno častým nedostatkem srážek.

„Naše pšenice má ovšem ty nejlepší potravinářské i osivářské parametry a je o ni zájem v celé Evropě, kam některé potravinářské partie pšenice dodáváme," zkonstatoval Miloslav Klas ze Zemědělské společnosti Chrášťany.