„Pouze 15,6 milimetrů srážek spadlo letos v lednu. To je vůbec nejsušší leden. Vloni spadlo 17 milimetrů. Ale naštěstí podzim byl srážkově příznivý, takže v tuto chvíli porosty suchem netrpí," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku v úvodu odborného semináře. Okresní agrární komora v Rakovníku ve spolupráci se Zemědělským svazem, územní organizací Rakovník a Kladno, pořádá odborné semináře pravidelně. Na tomto předjarním se zemědělci dozvěděli, jak přistupovat k jarnímu hnojení a chemickému ošetření řepky a obilovin v naší suché oblasti.

O řepce přednášel David Bečka z České zemědělské univerzity v Praze. O obilovinách Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni. Oba odborníci pracují v našich podmínkách, takže podmínky Rakovnicka dobře znají.

Trh s olejninami
David Bečka nejprve přítomné seznámil se situací na trhu olejnin. Oproti loňsku se zvýšila produkce palmového oleje. Tvoří čtyřicet procent světové produkce. Zvedla se i produkce sóji a o něco i řepky, klesla slunečnice. Řepkový olej tvoří patnáct procent světové produkce. Celkově se produkce olejů zvedá každý rok o osm až deset procent. Evropa spotřebuje více oleje, než dokáže vyrobit. Chybí zhruba deset milionů tun oleje. Jedna třetina se dováží v podobě palmového oleje a sójových bobů. Podle odborníků řepka bude těžko konkurovat palmovému a sójovému oleji. Nyní její výměra každým rokem klesá.

Výnosy a cena
V letošním roce je podle statistického úřadu v ČR zaseto 390 tisíc hektarů řepky. Plocha ubývá i na Slovensku. Pokles výměry způsobily podle Bečky špatné povětrnostní podmínky a škůdci. Na druhou stranu řepka loni dala rekordní výnos, a to 3,94 tun z hektaru. Výnosy se dlouhodobě nezvedají, ač jsou dokonalejší stroje, chemická ochrana i odrůdy.
Cena řepky se v tuto chvíli pohybuje mezi 9,5 až 10,2 tisíci za tunu. Letošní zima je opět mírná a podobá se té loňské, ale průběh podzimní vegetace se liší. Důležité ale je, aby pršelo v dubnu, což na Rakovnicku bývá problém.

Stav porostů
Deštivé září, porosty ze začátku velmi nevyrovnané. Při nadbytku vody rostly hlavně listy a ne kořeny. Což se srovnalo dlouhou pozdní vegetací. Kořeny rostly až do Vánoc. Hlavně přerostlé řepky napadly choroby, například fomová suchá hniloba. Vyskytlo se i více škůdců, například dřepčíků a slimáků, proto lze očekávat vyšší zaorávky. Dřepčíkům pomohl zákaz nenikotinových mořidel z EU a mírná zima. Ta prospěla i slimákům. Objevila se ve velké míře i pilatka. Od začátku února se řepky hnojí dusíkem. U pšenic přirůstaly listy i kořeny.

Dále David Bečka zmínil hlavní důvody, proč se výnosy řepky nezvyšují a během let už nedosahují vyšších a vyšších výnosů. „Podepisuje se na tom zakládání porostů. Řepka ozimá se seje v nejhorším období. Převládá sucho. Půda se špatně zpracovává. Tvoří se hroudy a do toho sejeme malé osivo řepky. Dále se objevují stále noví škůdci. Před třiceti lety byl na řepce jen blýskáček. Nyní se každých pět let objeví nový škůdce nebo choroba," popisoval Bečka.

Novinky
Výnosům by mohly naopak pomoci i nové poznatky z pokusných porostů a poloprovozních pokusů. Například páskové zpracování půdy či zvýšení výsevků při nedostatku vláhy. Dobrým tahem je také přidání močoviny a hořké soli do postřiků na jaře. O regulaci růstu řepky je třeba rozhodovat velmi obezřetně. Nelze jednoznačně říci, zda ji udělat na jaře, či na podzim. Rostliny každopádně nesmějí být stresované hlavně suchem nebo mrazem, zvláště na jaře. Ale ošetření fungicidy vychází vždy. Musí být v dobré kondici a růstu. Nadějné řepky je dobré desikovat v kombinaci s lepením šešulí.

Nový trend snižování výsevku řepky se příliš neosvědčil zvláště v suchých oblastech, kam Rakovnicko patří. V pokusech řidší řepky daly nižší výnos. Husté řepky zvláště v suchu daly vyšší výnos. Optimálně vyseté porosty při nedostatku vody nenarostou. Sucho je pro ně zničující. Pěkně vychází podzimní hnojení dusíkem, a to každý rok. V pokusech vyšlo nejlépe za tři roky NPK.

Jarní agrotechnika
V další části odborného semináře David Bečka probral jarní agrotechniku řepky. To znamená mimo jiné její hnojení, regulaci růstu i ošetření fungicidy. Zmínil také pokles výnosů při prodloužení sklizně řepky.
„V předloňském roce, kdy se protáhly žně, se řepka na stejných parcelách protáhla o 27 dní později. Výnosy vyšly zhruba o 14 procent nižší. Řepka ze šešulí sice nevypadala, ale zplesnivěla. Šešule byly zavřené, a to i v říjnu v lokalitě Plzeň Jih, kde ji nestačili sklidit. Porost byl černý," podotkl David Bečka.

Dvě sklizně
Velkou zajímavostí byl pokus z východního Slovenska u ukrajinských hranic. Tam se podařilo sklidit řepku Artoga 2. července, a to 3,8 t z hektaru. Následně pak vysít velmi ranou odrůdu sóji Annushka s výnosem 2,9 t z hektaru. Sklizena byla 12. října „Možná za deset, dvanáct let budou tyto dvouúrodové systémy v některých oblastech realitou," mínil Bečka. Sója jako krátkodenní rostlina se na Slovensku pěstuje na padesáti tisících hektarech, u nás na sedmi tisících.

Odrůdy
Česká zemědělská univerzita v Praze ověřuje každým rokem na pokusných polích i poloprovozech nové hybridy i liniové odrůdy řepky i pšenice. Jak dopadly v loňské sklizni odrůdy řepky, rovněž David Bečka zhodnotil.

„Udělali jsme průměr ze všech našich osmi poloprovozů. Zvítězily úplně neznámé hybridní odrůdy, například Granát, což nás překvapilo. Čekali jsme dobré výsledky u odrůd Monsanta Limagrain, Artoga, Explicit," vypočítával Bečka. Liniové odrůdy nebyly úplně v popředí, ale například český Rescator byl v první desítce. v průměru daly hybridní odrůdy o dvě procenta vyšší výnos. Linie si stále drží svůj potenciál. Ale ubývá jich. Podle prodaného osiva je zaseto osmdesát dva procent hybridů.