„V červenci by mělo napršet asi osmdesát milimetrů. V Hořesedlích spadlo sedmnáct. Navíc vedra chmelu vůbec neprospívají. Když je třicet sedm stupňů ve stínu, chmel zastaví vegetaci a jen přežívá. Ještě na začátku července to vypadalo na výnos dvanáct, třináct metráků po hektaru, teď budeme rádi za osm," informoval Tomáš Kudrna, chmelař Chmelexu Hořesedly.

Červenice, na které tady velká část chmele roste, sice vodu zčásti podržela, ale své udělala hlavně velká a dlouhotrvající vedra. Rostliny mají nasazeno, hlávky na štocích jsou, ale jsou poloviční i třetinové, než je obvyklé. Někde rostliny část květů shodily, protože je nebyly schopné vyživit. „Fyziologický propad, to znamená, že vždy nějaké květy spadnou, je pokaždé, ale letos to bylo hodně velké," uváděl Kudrna.

Rozdíl je i mezi stanovišti. Chmelnice na Vrbicku a ve Vlkově jsou blízko potoka a tam to bylo na výnosech znát. Vyšly těsně pod normál. Suchá stanoviště dala zhruba polovinu obvyklého výnosu.

Zdravotní stav chmele hodnotí chmelař jako velmi dobrý. Jen po první vlně veder udeřila sviluška chmelová. Byla to ale jen ohniska. Ta se podařila včas ošetřit, takže nevznikly žádné větší škody. Pokud přijdou nějaké deště, mohl by chmel začít přezrávat. Ukončení sklizně Hořesedelští plánují na desátého až jedenáctého září.

Ke sklizni ve Chmelexu Hořesedly mají pětaosmdesát hektarů chmelnic plus patnáct hektarů výsazů. Češou ve dvou střediscích, v Hořesedlích, kde jedou čtyři česačky, a ve Svojetíně. Tady je v provozu jedna.

K sušení se chmel vozí do Hořesedel, kde letos poprvé spustili zrekonstruovanou čtyřkomorovou sušárnu poté, co prodali sušárnu ve Vlkově. Hořesedelská sušárna má nové hořáky. Odpadlo také vysypávání suchého chmele z lísek. Chmel dopravuje drátěný pás rovnou do klimatizační komory. Odtud se chmel rovnou lisuje.