Dál situaci popsal provozní ředitel Jiří Růžička mladší: „V podstatě pokračujeme v zemědělské výrobě dál. Jen jsme vložili investice do polí a techniky. Věnujeme se pouze rostlinné výrobě. Byl tu i chmel, ale ten jsme v roce 2012 zrušili." Chmelnice vázané dotačními tituly na sazenici nebo na konstrukce si pronajal sousední Chmelex Hořesedly. Zbytek se demontoval a obdělává se dál jako orná půda. „Nebyl zde žádný chmelař ani další pracovníci do chmelu. Navíc technika byla stará, nevyhovující, chmelnice zanedbané. Investovali jsme hlavně do polí, která vydělávají peníze," podotkl Jiří Růžička.

Pozemky tu byly zaplevelené a málo vyhnojené. Investice se pomalu začínají vracet. Zvedají se výnosy, například v loňském roce skončilo v řepce Zemědělské družstvo Svojetín podle výsledků Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin ČR na Rakovnicku na prvním místě s výnosem 4,05 tuny z hektaru. Slušné byly i výnosy pšenice. Vedle polí ve Svojetíně vložili peníze i do strojů. Pořídili dva nové silné traktory a samochodný postřikovač.

„Je třeba mít stroje trochu naddimenzované, to znamená jich mít více, než je potřeba ke sklizni a obdělání, protože výkyvy počasí jsou extrémní, člověk musí být na ně připravený. Je třeba stihnout vše v optimálním čase i době a pak techniku nabídnout jako službu ostatním zemědělcům," zkonstatoval Růžička.

V družstvu nyní pěstují zhruba na sto čtyřiceti hektarech ozimou pšenici, na devadesáti hektarech řepky, na čtyřiceti hrách a ozimý ječmen a jedinou jařinu – ječmen na šedesáti hektarech. Poprvé tu letos zkoušejí jetel inkarnát. Ten ale trpí suchem, navíc je na písčité lokalitě. Pole družstva se totiž dají rozdělit do dvou částí. V lokalitě kolem Svojetína až k Povlčínu je spíše písčitá půda. Některé pozemky jsou vyloženě samý písek. To se projevuje zejména při suchu, kdy tu rostliny doslova shoří. Druhou část směrem k Velké Černoci a Veclovu tvoří typická červenice.

Současná situace na Svojetínsku přesně kopíruje stav v ostatních částech Rakovnicka. I přes srážky v posledních dnech na polích chybí voda. Zvlášť na jaře je to velmi špatné. Nedostatek vody se už projevuje na porostech a další srážky už příliš nepomohou. „Řepky jsou celkem slušné. Ozimé pšenice zejména na píscích jsou nevratně poškozené. Odnožily dostatečně, když se tvořil klas, voda také chyběla," uváděl Růžička. Na některých polích s obilím, například v okolí Nesuchyně, kde jsou také písky, je sucho vidět na první pohled. V porostech se ukazují mapy. Jařiny jsou všeobecně bídné. Hrách zatím přísušek snáší dobře, pokud není na písčitých půdách.

Problém s vodou je v této oblasti dlouhodobý, jak ukazují zápisy Jiřího Růžičky: V roce 2011 byl roční úhrn srážek 565 milimetrů, v roce 2012: 442 milimetrů, v roce 2013: 719 milimetrů, o rok později 537 milimetrů a vloni 433 milimetrů. Letos spadlo zhruba do začátku tohoto týdne zatím pouhých 66 mm. Přitom by podle jeho odhadu stačilo v průměru 550 mm rozumně rozložených srážek za rok.

Práce na polích nyní pokračují už v mírnějším tempu. „V této chvíli jsme ještě kvalitativně přihnojili pšenice, které ještě vypadají nadějně. Dál ošetřujeme porosty obilovin fungicidy do klasu, hrách proti škůdcům. Nyní se v něm začala objevovat mšice. Kromě toho se začínáme připravovat na žně. Kontrolujeme techniku a podobně," vyjmenovával Jiří Růžička.