V úvodní teoretické části nejprve zhodnotil Jaroslav Mikoláš, předseda okresní agrární komory v Rakovníku, situaci v loňském i letošním roce. I když kolem desátého června spadlo někde až čtyřicet milimetrů srážek, voda stále chybí. Situace je v různých částech okresu i střediscích zemědělské výroby rozdílná, například na polích Lupofytu chybí od začátku roku v průměru osmdesát pět milimetrů.

Čtvrtí na světě
Jan Vašák z České zemědělské univerzity v Praze Suchdole zmínil, že nejlepší produkce řepky je v Evropské unii a jasně vedou Němci. ČR se řadí na čtvrté, páté místo v EU a tím pádem i na světě. Ovlivňuje to i délka slunečního svitu. Ta je u nás v době vegetace o dvacet minut denně kratší než v Německu. Rostliny vlivem přibývajícího CO2 rostou intenzivněji, ale chybí jim voda. Podle Jana Vašáka se za posledních padesát let u nás oteplilo o dva stupně. Prší stejně, možná více, ale najednou ve vlnách. Využití vody je čím dál tím horší a jaro je čím dál tím sušší.

„Ochrana proti suchu, aby vůbec řepka vzešla na těžších půdách je na místě strip setí, neboli hluboká příprava půdy, nebo čerstvá příprava půdy," zkonstatoval Vašák.

Vyšší výsevek
Důležitá je podle Jana Vašáka také výsevní jednotka. Zatím jsou průměrné počty rostlin na metr čtvereční kolem třiceti pěti. Ale nyní se ukazuje potřeba vysévat více. Při nižším výsevku sice dochází u řepek k vyššímu větvení, což může být až patnáct procent výnosu, ale při suchu se na větvení šešule stejně dostatečně nevyvíjejí. Což Jan Vašák ukázal i na rostlinách na poli. Stejně důležité je i zimní hnojení, protože v zimě řepky intenzivně rostou, a listová výživa.

Vedou hybridy
David Bečka z České zemědělské univerzity v Praze Suchdole probral výsledky pokusů v loňském roce, které rostly na suchých písčitých půdách. Nejlépe tu vyšla odrůda DK Exssence, za ní Granát a polotrpasličí Px 104. V průměru všech pokusných lokalit v různých částech republiky nejlépe vyšla odrůda Granát i Artoga. Málo kdy se stane, že by zvítězila jedna odrůda ve všech pokusech. Průměrný výnos pokusných lokalit byl 4,9 tun z hektaru.

V poslední době se objevuje velké množství nových odrůd. Na pokusech v Lišanech tvořily novinky jednu třetinu ze třiceti odrůd. Stálicemi byly odrůdy Ladoga a Roland. „To si myslím, že je trochu chyba, protože velmi kvalitní odrůdy se po dvou letech přestávají prodávat. Než se s odrůdou zemědělci sžijí, zjistí, jak reaguje na jejich podmínky, je nahrazena novinkou," zkonstatoval David Bečka.

Šlechtění se ubírá nejen na zvyšování výnosů, ale soustřeďuje se na bujnost podzimního růstu, časnou obnovu jarní vegetace i reakci na azolové přípravky a kvalitu oleje. Šlechtí se proti polehání i na nepukavost šešulí. Mezi odrůdami jasně vedou hybridy. Je jich zaseto až osmdesát pět procent. Ale liniové odrůdy, jako například u kukuřice, podle Bečky nepřeválcují.
„Liniové odrůdy nikdy výnosově při pokusech nepropadly. V průměru jsou hybridy výnosnější, ale jen o dvě až tři procenta," řekl Bečka.

Škůdci
Dále pokračoval shrnutím vegetačního roku. Například po deštivém loňském září se hojně vyskytovali slimáčci. Pak jim pomohla jim mírná zima, kdy přezimovali dospělci i vajíčka, proto se dá očekávat tlak těchto škůdců.

Další problém znamenali dřepčíci, zejména dřepčík olejkový. Deštivé září rovněž způsobilo deficit živin, dusíku, sírou ale i bóru. Při velkém množství vody v půdě kořeny nefungovaly, což se naštěstí později změnilo. V mírné zimě se řepky zlepšily na jaře byly až nadprůměrné. V chladných nocích příliš nevegetovaly, takže nakvétaly o deset až dvanáct dní později.

„Výnos bude zřejmě nadprůměrný ale ne rekordní jako loni, kolem 3,3 až 3,5 tuny z hektaru," odhadoval David Bečka. Mírná zima oslabila škůdce, proto jich je v průměru méně. Tlak houbových chorob byl zpočátku vyšší, ale sucho nedovolilo jejich rozšíření. Nyní je vhodné řepky zalepit, u nadprůměrně výnosových doporučuji i desikaci," dodal Bečka.

Mírná zima
Pšenici hodnotil Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni. Největší vliv na pšenici měla druhá mírná zima, kdy nepromrzla půda. Došlo k vyplavení dusíku a proto byla zjištěna nejnižší mineralizace půdy za posledních dvacet let. Chyběla také voda v půdě, což už se někde, zejména na Moravě projevuje.

V Chrášťanech bylo také sucho, ale déšť v první půli června to zachránil. Porosty na hlinitopísčitých půdách vypadají velmi pěkně. „Loni tady stejně jako v Ruzyni nejvyšších výnosů dosáhly odrůdy například Mečbol a Elán. Tyto odrůdy do této oblasti patří. Samozřejmě hledáme i nové, které mnohem více reagují na sucho," řekl Pavel Růžek.

Směsi odrůd
Kromě toho se do budoucna hledají směsi odrůd. Pro zvýšení stability výnosů se míchají dvě odrůdy, které se vzájemně doplňují. Už jsou i v Ruzyni, pěkné jsou například odrůdy Tobak a Fakír. Některé si naopak vzájemně konkurují, proto není vhodné si směsi míchat sami.

Po té se účastníci odebrali na pole k pokusům řepky a pšenice ozimé. Plodiny se tu pro srovnání pěstují s minimalizací pracovních operací a s orbou. Na řepce se projevil nedostatek srážek. Bylo zde i méně rostlin na metru čtverečním. Proto rostliny většinou mohutně větvily. Měly silný kořenový krček a mohutný kořenový systém. To ovlivnila hluboká orba. Výsledek potvrdilo i podzimní vážení nadzemní a kořenové hmoty. Rostliny byly velmi dobře zakořeněné.

Políčka s jednotlivými odrůdami ozimé pšenice se stabilně pěstují na jednom honu za fotbalovým hřištěm v Chrášťanech. Odrůdy jsou označené a členové OAK Rakovník mohou po celou vegetaci sledovat, jak se porosty vyvíjejí. Zkoušejí se zde perspektivní odrůdy na písčité půdě a v suchých podmínkách při různé agrotechnice.