Jako hosté se jednání zúčastnili Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR, Jan Doležal z vedení AK ČR a Zbyněk Polívka za Zemědělský svaz.

Do Okresní agrární komory v Rakovníku vstoupili v loňském roce tři noví členové: Pekas Senomaty, Zemědělské družstvo Svojetín a Radek Spurný. Komora má výměru 27 095 hektarů, z toho je 68 procent zemědělské půdy a 70,6 procent orné půdy. Orné půdy je přitom na okrese celkem 34 tisíc hektarů, trvalých travních porostů 4 500 hektarů, chmele 1 418 hektarů a jiných kultur 66 hektarů.
Sucho poškodilo nejvíce chmel

V úvodu předseda OAK Rakovník Jaroslav Mikoláš zhodnotil minulý rok: „Loňský rok byl mimořádně suchý. Na Rakovnicku spadlo v průměru 381 milimetrů srážek, což je necelých 74 procent dlouhodobého normálu. V letním období byly mimořádně vysoké teploty. Došlo tak k poškození pícnin a kukuřice. Nejvíce to odnesl chmel s výnosem 0,89 tuny z hektaru, což je 32 procent průměrného výnosu. Při vysokých teplotách došlo i ke snížení alfa hořkých kyselin na 2,2 procenta. Poklesly ceny mléka i masa. V průběhu žní poklesly ceny rostlinných komodit."

I přes to, že loňský rok byl druhý nejsušší v rámci ČR za posledních padesát pět let, výnosy řepky a obilovin byly slušné. Pšenice ozimá dokonce dala rekordní výnos, přesto v porovnání s výnosy Středočeského kraje Rakovnicko ztratilo devadesát milionů korun.
Činnost komory

V hodnocení činnosti agrární komory zaznělo několik úkolů, které se nepodařilo splnit, a naopak, které se splnit podařilo.
V minulém roce se členům rakovnické okresní agrární komory nepodařilo získat podporu naší rakovnické suché oblasti. Přesto dále pokračují v této snaze. První vlaštovkou, jak zmínil Jaroslav Mikoláš, by mohla být vodní nádrž u Senomat a u Šanova, ale to je možná otázka dvaceti let. Dále se nepodařilo získat pro zemědělce odškodnění za výpadek produkce chmele vlivem nevhodných klimatických podmínek.

Naopak se komoře podařilo aktivně se zapojit do činnosti Místní akční skupiny Rakovnicko. „Prosím o větší zapojení členů komory do projektů MAS," podotkl Mikoláš. Dále osm zemědělců aktivně monitoruje sucho ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Brně. Agrární komora mimo jiné například také spolupracuje s ISŠ Jesenice a SZeŠ Rakovník.

Propad ceny mléka
Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman zmínil ve svém vystoupení zisk zemědělských podniků, který za loňský rok činí odhadem 
17 milionů korun, což je ale o 30 procent méně než rok před tím. Převážná část je z dotací. „Bez dotací by bylo zemědělství v mínusu. Pokud ale bychom šli do ztráty, začali by se k nám úplně jinak stavět naši velcí partneři, dodavatelé, banky," mínil Miroslav Toman. Ten bral závislost zemědělství na provozních dotacích jako veliký problém. „Ale odvětví s přidanou hodnotou, to znamená speciální rostlinná výroba, jako je chmel a živočišná výroba, měla vloni problémy, cena mléka se propadá už dva roky a není jediný signál, že by se to mělo zlepšit. Očekávám, že pro řadu chovatelů bude tento rok zlomový," pokračoval Toman.
Problém viděl v dotacích na chmel. Podle něj, pokud budou takto nastaveny, zemědělci na ně nedosáhnou.

Prodej půdy
Velký zájem vyvolal zákon o prodeji zemědělské půdy. Jeho cílem jsou podle Tomana dvě věci: informace a předkupní právo pro zemědělce. Miroslav Toman vyvrátil tvrzení, že kvůli tomuto zákonu odešly desítky zemědělců z agrární komory. „Bylo to sedmdesát členů Svazu podnikatelů v zemědělství. Z toho se jich třicet čtyři vrátilo," zkonstatoval.
Podle zjištěných skutečností je v Rakousku, Německu, Slovensku, Maďarsku, Francii prodej půdy omezen. Neomezený prodej je pouze v Anglii s výjimkou Skotska a v Izraeli, kde veškerá půda patří státu. Například ve Slovinsku a některých spolkových zemích Rakouska zemědělci půdu dědí. Pokud zákon agrární komora nebude chtít, já to respektuji," prohlásil Miroslav Toman.
Optimální by podle Tomana bylo povinné členství v agrární komoře. Zatím je velká část zemědělců proti, proto nemá smysl povinné členství prosazovat. V návrhu je ale povinná registrace. To znamená, že při rozhodujících věcech budou hlasovat jen členové komory.
„Je chybou, že zemědělská činnost je volná činnost. Každý ji může na živnostenský list provozovat bez předchozích zkušeností a vzdělání."

Myslivecký zákon
Dalším zajímavým tématem byl myslivecký zákon. Celé znění je na webu agrární komory. „Naším cílem je, aby zákon neprošel. Cílem novely mysliveckého zákona byla úpravy doby lovu. Nemyslím si, že by doba lovu a další technické věci měly být v zákoně. Nejvíce věcí by měla řešit vládní vyhláška nebo nařízení," zdůvodnil Miroslav Toman.

Propad cen komodit
Propadu cen komodit se podrobně věnoval Jan Doležal z vedení AK ČR. Zatímco v roce 2014 byly ceny komodit ještě slušné, v loňském roce došlo k jejich výraznému propadu, který pokračuje. Propadla se cena fosilních paliv a ta jsou provázána s některými zemědělskými komoditami.

S poklesem ceny ropy jde dolů i cena rostlinných komodit. Pokles ale neodpovídá vloženým nákladům. Kromě toho se na situaci podepsal propad eura a amerického dolaru.

Ceny komodit také ovlivňují světové zásoby. Nyní je k dispozici zhruba 495 milionů tun, přičemž spotřeba spíše kolísá. Osevních ploch obilovin je zhruba o jedno procento méně.

Na Ukrajině oseli o 15 procent méně ploch. Na burze meziročně poklesla cena obilovin o 20 procent. Cena řepky se nyní pohybuje okolo 1 700 Kč za tunu, sladovnický ječmen kolem 4 tisíc, krmný ječmen zhruba 3 100 Kč za tunu. Očekává se ještě pokles.

Diskuze
V diskusi se zemědělci například vrátili ještě k zákonu o prodeji půdy. Podle jejich názoru je potřeba vrátit se k předkupnímu právu půdy. Nyní stále více překupníků a firem oslovuje vlastníky půdy a rovnou jim posílá kupní smlouvu s nabídkou ohromné ceny. Při přepočtu však vychází i koruna za metr čtvereční. Tuto praxi využívají hlavně u starších vlastníků.

Dále je potřeba, aby se agrární komora zasadila o náhrady za škody na chmelu způsobené suchem.
Zemědělce by rovněž nevýhodně zasáhla novela energetického zákona. Pokud by měli platit cenu za jistič, který potřebují například desetkrát vyšší pouze při sklizni chmele a měli by za něj platit celý rok, je to neúnosné. Týká se to i sklizně obilovin, hlavně posklizňových linek. O odškodnění za chmel, o energetickém zákonu i povinném ručení Agrární komora ČR jedná.

Spolupráce s MAS
OAK Rakovník spolupracuje s MAS Rakovnicko a je členem jejího pléna. V plénu je šest zástupců zemědělců. Jak by mohla MAS Rakovnicko zemědělcům pomoci, uvedla Simona Dvořáková: „I v dalším programovém období, které začne na přelomu tohoto a příštího roku a potrvá až do roku 2023, je počítáno s financemi pro zemědělce. V programu komunitně vedený rozvoj regionu MAS Rakovnicko by měla získat částku 42,5 milionu korun. Pro zemědělce se počítá s podporou v sedmi oblastech. Nejzajímavější je podpora pro zemědělský podnik, produkt a infrastrukturu a pro agroturistiku. Pokud zemědělci podají žádost o podporu přes MAS, její zástupci k tomu vypracují kompletní poradenství, pohlídají správnost projektů i jejich realizaci.