Právě Lupofyt by měla být jedna z firem vybraná ministerstvem zemědělství jako demonstrační farma. Měla by být vzorem pro zemědělce v okolí, kde by se řešilo špičkovými technologiemi, novými stroji, jak omezit škody způsobené suchem. Pokusná políčka, parcelky s jednotlivými 
odrůdami jsou na poli 
v Chrášťanech za fotbalovým hřištěm. Odrůdy jsou na nich pěstované v málo intenzivní variantě bez použití fungicidů a ve větší intenzitě s vyšším hnojením a chemickým ošetřením. Poprvé se hodnotí už 
v červnu při polním dnu. Kromě toho se na ně mohou kdykoliv zemědělci podívat během vegetace.

Jenže. Vybrat ty správné odrůdy bývá velmi těžké, jak potvrdil Pavel Růžek 
z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni, se kterým Lupofyt při pokusech spolupracuje. „Od odrůdy chceme hrozně moc. Požadavky ale splňuje hodně málo. Chceme, aby odrůda k suchu byla alespoň trochu tolerantní. To znamená, aby snížila v době sucha výpar svinutím nebo sklopením listů. Vyhledáváme kompenzační odrůdy. Ty, pokud vlivem sucha nesplní jeden z výnosotvorných prvků, to je počet klasů, počet zrn v klasu nebo hmotnost tisíce zrn, dokážou ztrátu nahradit jiným prvkem. Odrůda by měla být odolná proti chorobám, aby vyžadovala co nejmenší chemické ošetření, což znamená nižší náklady."

Nové odrůdy k pokusům se vybírají na různých polních dnech, nebo v sortimentu novošlechtění, kde se vyberou zajímavé typy dříve, než jsou známé. V některých pokusech, například v Ruzyni, jsou zařazené i zahraniční odrůdy ze suchých oblastí.

Odrůdy se na pokusném poli opakují několik let. 
Z výsledků se pak udělá průměr většinou za čtyři roky. Tímto vyjde srovnání sušších roků, které nejvíce výzkumníky zajímají, s roky standardními. Zjišťuje se, který výnosotvorný prvek byl nejvíce ovlivněn, například počet klasů, počet zrn 
v klasu nebo hmotnost tisíce zrn. Některé odrůdy při suchu mají nevyvinutá zrna až ve dvou třetinách klasu, některé jen ve špičkách, a to je velký rozdíl.

„Na vyzkoušení odrůd je ale velmi krátká doba, proto do pokusů zařazujeme ještě neuznané odrůdy, ale s výbornými výsledky. Přibližně třetím rokem musíme vědět, jak se odrůda chová, aby se hlavně odrůdy 
s krátkou životností daly použít v praxi. Některé odrůdy totiž dávají výborné výsledky tři čtyři roky. Pak přestanou být odolné proti některým chorobám, například rzi plevové, a už se nepoužívají, " konstatoval Pavel Růžek. Kromě odrůd do sucha jsou v Chrášťanech pokaždé tak tři velmi výkonné odrůdy. Některé zdejší podmínky velmi dobře zvládají, jako například Tobak. Odrůdy vyloženě do vlhkých oblastí se nezkoušejí. Pole Pavla Růžka při dostatku vody musí agronom pohlídat zdravotní stav rostlin a vybrat odrůdy odolné proti porůstání.

„To je řešitelné, ale pokud je sucho, i když agronom použije nejlepší možné řešení, následky může jen zmírnit, ale ne odstranit," řekl Pavel Růžek.


Omezit ztráty suchem mohou nejen vhodné odrůdy plodin, ale také nové technologie.
„Bohužel, ty se sem zavádějí většinou pomalu, nebo se sem dostanou technologie ze zemí s dostatkem srážek, takže u nás nepřinášejí žádné efekty. O tom často rozhoduje silný marketing celosvětových firem vyrábějící stroje. Jsou na trhu silnější než řada našich firem, které už se ale snaží přizpůsobit našim podmínkám," vysvětlil Deníku Pavel Růžek.

Pokusné pole ozimé pšenice je rozděleno na parcelky podle počtu zasetých odrůd. Každá parcelka se sekala zvlášť maloparcelkovým kombajnem. Zrno pomocníci odebírali přímo od kombajnu do malých plátěných pytlů, aby se mohly u každé odrůdy zvlášť zhodnotit výnos a kvalita zrna. Ještě před sklizní odebral Pavel Růžek klásky z míst poškozených suchem.

„Klásky porovnáváme s místy, která suchem poškozena nejsou. Tím zjistíme, jak která odrůda reaguje na nedostatek vody. V tomto místě není porost vyrovnaný, a to nám právě ukazuje, kde je propustná půda, kde jsou štěrkopísky a kde není zásoba vody v půdě. Místa vzájemně porovnáváme a zjišťujeme, jak se různé podmínky projevily v celé parcele," popisoval Pavel Růžek. Kromě toho se rovněž před sklizní odebírají vzorky snopků, kde se hodnotí poměr zrna a slámy a výnos slámy.

Letos zatím mile překvapily kompenzační odrůdy, které menší hustotu porostu dohnaly vyšší hmotností tisíce zrn. Poměrně řídké porosty na větších parcelách, kde se vysekávají většinou horší okraje porostů, dávaly špičkové výnosy i nad 11 tun z hektaru. Pokusná pole mají pracovníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni rozeseta po celé republice, a to například v Ruzyni, na Moravě, na Havlíčkobrodsku, kde pěstují brambory. Kukuřici a další plodiny zase mají v Lukavci u Pacova, k tomu lze připočítat ještě pokusy v poloprovozech. Rozloha polí čítá zhruba devět hektarů, což byla nedávno průměrná výměra rodinné farmy v Polsku. Svá pole ale musí zvládnout poměrně s malým počtem pracovníků.

„Z různých částí republiky vycházejí zajímavé výsledky, jen chybí čas je nějakým způsobem zpropagovat mezi zemědělci," uzavřel Pavel Růžek.