Vernisáž výběru z díla malíře, historika a teoretika výtvarného umění Josefa Císařovského (1926), žáka Maxe Švabinského, zaznamenala několik podob, pochopitelně především vizuálních.

Hlavní řečiště zájmu, jak jinak, směřovalo k vystavenému dílu nestora českého výtvarnictví Josefa Císařovského. K umění mnohovrstevnému, reagujícímu na život, na svět, umění angažovanému, k jehož plnému uchopení často napomohou názvy děl. Nezapřou autora řady monografií a dosud nevydaných děl (zákazem publikovat byl Josef Císařovský postižen v letech 1971 – 1989).

Jako dvanáctiletý zachytí věrně podobu rodné Hostouně, jako šestnáctiletý zažije vypálení Lidic, těch Lidic, které byly s Hostouní spojeny lidickou pěšinkou. Kresbu kostela v Lidicích započne ještě před tragédií, ve výsledném díle je už v plamenech.
Hostouň, to je vzpomínka na červeně zbarvenou krajinu při otevírání taveb kladenských hutí, na babičku, energickou a statečnou, v kostele zpívající paní hospodskou, na židovský hřbitov, na Židy odvlečené do koncentráků, na hostouňské zdi.

Výstava nabízí i několik mistrovských portrétů, asambláže ze souboru „Antiúhle - Charta 77“, věčné téma muže a ženy, krajinu Máchova jezera a kolem Olešna a skvělý katalog, v němž Josef Císařovský své dílo glosuje a provází slovem.

Zájem pochopitelně vzbudili i přicházející hosté, většinou osobnosti spojené s Pražským jarem, s Chartou 77 a roky po devětaosmdesátém. Přijel exministr a senátor Jiří Dienstbier, aktivní politik let 1989 – 1991, publicista a vydavatel Fedor Gál, malíř František Skála, jehož zásluhou se výstava Josefa Císařovského v Rakovníku stala skutečností. Dorazila i choť Libuše nedávno zesnulého Věnka Šilhana, rektora KU, kněževeského rodáka a hlavní postavy tzv. vysočanského sjezdu v srpnu 1968, nechyběl rakovnický sochař Miroslav Pangrác (1924), který si měl s Josefem Císařovským co vyprávět, na co vzpomínat, přibyla řada osobností kultury a umění místních i vzdálených.

Další podobu čtvrteční vernisáže nazvěme akustickou. Pěkně zazpívalo mladé muzikantské trio – Andrea Strnadová a kytaristé Michael Vambera a Tomáš Sklenička, o autorově životě a díle pak zasvěceně promluvil ředitel Rabasovy galerie Václav Zoubek a na závěr se připojil úsměvem nešetřící Josef Císařovský. Nevšední výstava maleb a asambláží z let 1938 – 2008 v Nové galerii pod Vysokou bránou potrvá do 30. srpna.

AUTOR: IVO MIČKA