První doložená zpráva o obci Skryje pochází z roku 1229, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Kladrubech. V dalších letech byla ves držena majiteli z řad nižší šlechty. Roku 1375 se tak o Skryje dělili bratři Jaroslav, Oldřich a Zbyněk.

Na počátku 15. století zde stávala zemanská tvrz a jako majitelé jsou zmiňováni Petr ze Skryjí, Jan Stebňák a Mikuláš z Husi, jehož postava je nerozlučně spjata s husitskou revolucí, ve které se Mikuláš stal jedním z představitelů radikálního křídla kališníků.

Ve druhé polovině 15 století získávají Skryje páni z Ensidle, kteří ves připojili ke svému týřovickému panství. Roku 1601 se Skryje dostaly pod pravomoc Křivoklátu, a to až do zrušení vrchnostenského systému.

Za necelých dvacet let po připojení vesnice ke Křivoklátu vypukla třicetiletá válka, která měla pro celou oblast katastrofální následky. Časté průtahy vojsk s sebou přinášely plenění a vraždění, takže obyvatelé Skryjí se museli dlouhodobě ukrývat v okolních lesích.

Další neutěšená situace pro skryjské poddané nastala roku 1738, kdy vypukla na Křivoklátsku protirobotní vzpoura, které se aktivně účastnili i obyvatelé ze Skryj. Odmítali robotovat a dožadovali se lepších podmínek k životu. K nejodvážnějším řečníkům tohoto jednání patřili rychtář Václav Kos a sedlák Václav Hůla ze Skryjí. Odpor poddaných však byl nakonec zlomen a Kosovi a Hůlovi byly vyměřeny tělesné tresty.

Během 18. a 19. století se Fürstenberkové snažili o povznesení celé oblasti zaváděním progresivních prvků do hospodaření. Proto také usilovali vybudovat přes Křivoklátsko koněspřežnou železnici.

Barrande

Projektování a vyměřování železnice bylo roku 1833 svěřeno francouzskému inženýru Joachimu Barrandovi. Ten se v okolí Skryjí setkal s bohatými nalezišti zkamenělin. Barranda objev natolik ovlivnil, že studiu zkamenělin věnoval zbytek svého života. Výsledkem jeho práce bylo vedle množství nasbíraného materiálu i několikasvazkové dílo popisující více než 3 560 druhů zkamenělin. Barrande tak položil základy české paleontologie a začlenil Skryje mezi světová naleziště fosilií. Výzkum skryjských lokalit samozřejmě neskončil smrtí Barranda roku 1883. V závěru 19. století prováděli geologický rozbor skryjských lokalit J. Kušta, K. Feistmantel a J. Jahn. V jejich práci pokračoval v 1. polovině 20. století R. Kettner. Ten své dlouholeté výzkumy shrnul v rozsáhlé studii o skryjsko-týřovickém kambriu, která překonala starší Barrandovy závěry.

Zájem o místní naleziště nepoklesl ani po 2. světové válce. Pozornost si zde zaslouží činnost M. Šnajdra zaměřená na studium skryjských trilobitů. Od 60. let se pak komplexním zpracováním skryjských zkamenělin věnuje skupina pracovníků Akademie věd pod vedením L. Marka. Tento výzkum pokračuje prakticky až do současnosti.

Výsledkem práce několika generací paleontologů je odkrytí řady nalezišť.

Půvabná oblast

Z novodobější historie připomeňme například stavbu školy, jejíž základní kámen byl položen 20. srpna roku 1929. Byla postavena z prostředků obce, z peněz a píle občanů Skryj a Čilé. Škola pak sloužila několika generacím dětí. Vyučování bylo zrušeno v roce 1975.

V roce 1933 byly Skryje úřední vyhláškou přejmenovány z obce Skrej na Skryje.

Skryje jsou však dnes už také nerozlučně spojeny i s některými přírodními a historickými zajímavostmi v okolí. Východně od obce se nachází zřícenina Týřova, který patřil k nejvýznamnějším královským hradům.

Dalším pozoruhodným místem jsou Skryjská jezírka na Zbirožském potoce. Obě tyto lokality dodávají osobité kouzlo celé oblasti, takže ji můžeme považovat za jedno z nejkrásnějších míst Rakovnicka.

Program oslav:Program oslav ve Skryjích je následující:
14 hodin – Zahájení
Následuje slavnostní průvod s kapelou od parkoviště u kostela k pomníku obětem světových válek a k pomníku Joachima Barranda.
16 hodin – Koncert
Kytarový virtuóz Pavel Steidl a hosté vystoupí v místním kostele S. Archanděla Michaela.
18 hodin – Mše svatá
Slavnostní mše svatá rovněž v kostele S. Archanděla Michaela, kterou slouží vikář Ján Petrovič.
18.30 h – Vernisáž
Zahájení výstavy starých fotografií, pohlednic a obrazů v budově obecního úřadu (malíři Matoušek, Langer, Houba).
20 hodin – Taneční zábava
V areálu Restaurace Kurty se uskuteční taneční zábava s tombolou, hraje Jan Fernet a spol.

Po celou dobu oslav bude otevřen Památník (Muzeum) Joachima Barranda a kostel S. Archanděla Michaela.