Jako malá jsem nikdy k józe blízko neměla. Spíš naopak, měla jsem k ní až odpor, protože jsem měla pocit, že je to aktivita pro starší a pokročilé. Od šestnácti let se věnuji sportu a předcvičování, dělala jsem aerobik. Pak jsem ale přešla na zdravotní cvičení, protože mi chybělo něco navíc, co bych lidem předala. Následně jsem začala studovat rehabilitační péči. To mě obohatilo o další směr, ve svém konceptu jsem se posouvala dál a dál.

Andrea Svatava Mlynáříková.

Pořád mi v téhle kombinaci cvičení ale něco chybělo. Pak jsem odjela pracovně na čtyři roky do USA, kde ke mně přišla jóga. Ne já k ní, ale skutečně ona ke mně. Byla tam totiž všude a já si myslela, že se všichni zbláznili. Lektorka jógy si nakonec otevřela studio u nás v domě, tomu už jsem se nemohla ubránit.

Andrea Svatava Mlynáříková.

Na první hodinu jsem šla s dcerou. Zjistila jsem, že lektorka byla tím pravým učitelem, kterého jsem do té doby hledala. Naučila mě to, co mi v mém celku cvičení chybělo. Z Ameriky jsem se vrátila v roce 2010, přičemž po návratu jsem se odhodlala všechny mé zkušenosti spojit, a tak jsem si otevřela centrum Mandala.

Andrea Svatava Mlynáříková.

Pojem jóga nerada používám, zavání mi to dogmatem. Přijde mi, že o pravé józe vědí lektoři u nás strašně málo. Myslím si, že pravou jógu v republice, Evropě, nebo třeba Americe necvičí nikdo. Navíc mě tahle dogmatická jóga nezajímá. Chci svoje cvičení, které stojí na základech jógy, předat lidem v České republice formou, která je pro nás přirozená.

Andrea Svatava Mlynáříková.

Své hodiny nazývám harmonizačními lekcemi. Lidem v nich nabízím hlavně relaxaci, uvolnění, zklidnění, zastavení a vnímání těla. Zklidnění v dnešní době potřebuje každý. Lidé při nich vnímají svoje tělo a dech, ale už ho neovlivňují jako v pravé józe. Dostat se do totiž takové hloubky nikdo včetně mě nemá.

Andrea Svatava Mlynáříková.

Každý v mém centru hledá něco jiného. Někoho do něj dožene nějaký zdravotní problém, samotný lékař, psychické problémy nebo třeba zvědavost. Pokud se moje filozofie s cvičícím nepotká, nepropojíme se, doporučuji lidem pak jiného lektora. Jsem si totiž vědoma toho, že moje forma je dost specifická a technika, kterou nabízím, není pro každého. Každý se musí naučit vnímat sám své tělo, nikoho neopravuji. Nechci, aby každý dělal přesně to, co dělám se svým tělem já.

Andrea Svatava Mlynáříková.

Jóga mi svým způsobem zachránila život. Život ve specifické Americe, kam jsem nikdy netoužila jet, ale pracovní nabídka mě k tomu dotlačila, byla velmi náročná. Vzdálenost od domova a přátel či tlak na mě dolehl. Díky józe jsem tehdy našla koncentraci a zklidnění, vrátila jsem se sama k sobě. Uvědomila jsem si, že potřebuji si nějaké věci v životě srovnat jinak a zakomponovat je do každodenního rytmu. Nyní je pro mě cvičení denním chlebem jako třeba ranní čištění zubů.

Andrea Svatava Mlynáříková.

Mám ráda hory a turistiku. Nějakou dobu jsem bydlela na Šumavě, která je mým druhým domovem. Také ráda vařím, zútulňuji si domácnost, nebo se starám o zahrádku. Také se moc ráda projedu na kole. Naopak se třeba vůbec nevěnuji sledování televize, kterou ani nemáme. Ohromně důležitá je pak pro mě rodina. Mám dvě děti - dvacetiletou dceru Karolínu a syna Filípka, kterému je rok a půl. Děti jsou pro mě střed vesmíru.

Andrea Svatava Mlynáříková.