Kliknutím zvětšíteJelikož jsem z Poříčí nad Sázavou, měl jsem tam dům, do kterého jsme to se společníky přestěhovali. Zaplatili jsme v televizi velkou reklamu, vrazili jsme do ní spoustu peněz. I když se to hezky rozběhlo, stalo se to, co se občas stává, zradili mě společníci a zkrachovali jsme. Tak jsem se s nimi rozkmotřil a rozešli jsme se. Stroj jsem musel prodat, bylo třeba zaplatit dluhy.
Rozjel jsem to pak úplně sám, zabezpečil jsem si přibližně čtyřicet sběren, najal jsem si jednoho zaměstnance, který je objížděl. Nebyl však v objíždění důsledný a to zapříčinilo, že ty sběrny, do kterých nechodil, zrušili. Když jsem na to přišel, bylo už pozdě. Ale nechtěl jsem to vzdát, tak jsem tady v Benešově našel prostory, které jsem si pronajal a odstěhoval se z Poříčí.
Prodejnu jsme předělali, nechal jsem tam udělat střechu a další věci. Začalo se nám dařit a splatili jsme dluh. Studio přinášelo hezké zisky. Ty jsem investoval především do rozrůstání podniku. Pronajal a upravil jsem si i prostory na prvním patře, což jsem si zpětně pak uvědomil, že je neefektivní, jelikož nemám vlastní děti, tak mi s tím nebude mít kdo pomoci a jednou to přebrat.
Pak prostory, ve kterých jsem podnikal, koupili noví majitelé, kteří mi zdvihli nájem, to jsem ještě akceptoval. Ti to prodali dál a nový majitel mi navýšil nájem o tak velkou částku, která byla pro mě již neakceptovatelná. Byl jsem nucen se stěhovat znova, tentokrát do Tyršovy ulice v Benešově, a znova jsem si prostory renovoval a upravil podle mého gusta. Tam to však nějak moc nešlo.
Pak asi za dva roky se mi naskytla možnost pronajat si mé současné prostory. Tady jsem spokojený a rozšířil jsem podnikání o výrobu tisku a grafiku. Za rok se chystám do důchodu, a tak budu muset fotostudio prodat. Bude mi to sice moc líto, ale nedá nic dělat. Letos jsem si i přesto všechno splnil svůj tajný sen a koupil stroj, který tiskne fotografie do největšího formátu, a to A1.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
