U nakupování je třeba přemýšlet, radí návrhářka Veronika Štěrbová

Vystudovala jste fakultu umění a designu v Ústí nad Labem, takže vaše budoucí povolání bylo předem jasné?
Vlastně ano. Studovala jsem na Univerzitě Jana Evangelisty Puryně v ateliéru u profesora Bohdana Mrázka. Moc ráda na ty časy vzpomínám. Už jako malá jsem měla v hlavě jasno. Poté, co mě opustila éra princezen, všem jsem říkala, že budu módní návrhářka.

Kdy přišel impulz založit značku Sophistic by Veronika?
Vlastní butik se svojí tvorbou jsem chtěla mít opravdu od dětství. Oba rodiče podnikali, takže práce na „vlastní noze“ mi byla blízká. Už na fakultě jsem šila pro kamarády a kamarádky kamarádek a další zkušenosti sbírala i jako komerční návrhář pro Time out a poté pro Alpine pro. Ale zaměstnaný návrhář nebylo nic pro mě. Proto jsem na zkoušku začala šít pod svým jménem. Na rozjezd jsem měla padesát tisíc korun, které šly na zařízení ateliéru a pronájem prostor. A dnes slavíme desetileté výročí založení a otevření butiku na Vinohradech pod značkou Sophistic by Veronika.

Herečka Hana Vagnerová: Občas se kvůli mně otřásá celý barák

Předpokladem pro dobré podnikání v oděvním průmyslu je cílevědomost. Jste cílevědomá?
Velmi. Až bych řekla, že někdy je to spíše na škodu. Člověk sám na sebe tlačí a tím si ubírá lehkost a nadhled. Nedokážu dělat věci na půl.

Tváří značky Sophistic je modelka a moderátorka Lucie Křížková. Proč právě ona?
Lucie je přesný prototyp sofistikované ženy. Pracující a přitom velmi akční maminka. Baví mě její příspěvky na Instagramu. Jsou skvělou inspirací pro výlety a aktivity s dětmi, ale často představuje i zajímavá témata ze společnosti. A v neposlední řadě je velmi krásná.

K desetiletému výročí představujete podzimní kolekci Fall 2020/21, která je velmi ženská a pohrává si s prvky, které lze různě upravovat, kombinovat. Jak vás to napadlo?
Nová kolekce je založená na myšlence udržitelného šatníku. Na myšlence, že méně je více. Není třeba mít přeplněnou skříň, která stejně často nedokáže uspokojit naše potřeby. Bohužel i já se dostala do této fáze. Moje skříň praskala ve švech, ale přitom jsem měla pocit, že nemám co na sebe. Proto jsem vše, co jsem více než rok neoblékla, vyřadila a pustila se do navrhování vlastního šatníku. A výsledkem je tato nová kolekce. Stačí pár kvalitních kousků, které můžete kombinovat a doplňovat.

Herečka Michaela Kuklová po vážné nemoci: Těším se na každý nový den

Přijde mi, že se návrháři v poslední době snaží dostat do módy více umění než udržet její nositelnost. Proč?
K módě lze přistupovat několika způsoby. Buď na ni můžete nahlížet jako na formu umění a způsob vyjádření uměleckého záměru. Příkladem jsou to kolekce pod označením Haute Couture, kdy velké módní domy vytvářejí okázalé modely, někdy až módní objekty, které prezentují na okázalých módních přehlídkách. Tyto kolekce mají pramálo spojeného s každodenní nositelnou módou. Jsou určené pro reklamu a představení toho nejlepší, co módní dům dokáže vytvořit. Je to celé v podstatě velké třpytivé pozlátko, které má v zákazníkovi vzbudit potřebu koupit si šátek, kabelku či parfém této značky. A pak jsou tady menší umělecká studia, která také vytvářejí spíše umělecké objekty. Ty ale svými díly spíše reagují na společenská a kulturní témata či problémy.

Takže jde o dva proudy, komerční a umělecké?
Přesně tak.

To znamená, že umění nám pak visí ve skříni.
I to se může stát. Pro někoho možná zbytečnost, pro někoho forma investice nebo třeba snaha podpořit designéra.

Stačí k práci návrháře umět šít a kreslit?
Myslím, že jen tyto dva aspekty z vás dobrého návrháře neudělají. Je to jistě základ, na kterém je ale třeba ještě hodně stavět. Naopak si myslím, že kolikrát ani nemusíte umět dobře kreslit nebo šít. Důležitý je cit, a to nejen pro módu.

Osobně mi tady cit pro módu a řemeslná kvalita chybí. Přijde mi, že mladší generace studuje soukromé školy jen, aby nemusela pracovat.
To je pravda. O řemeslné obory už není vůbec zájem. Uvidíme, kam nás to zavede v budoucnosti. Krejčovské řemeslo v pravém slova smyslu je dnes prakticky mrtvé.

Být ženou v muslimské zemi: Matka je nejvíc a kompromisy se nenosí

Takže najít kvalifikovanou krejčovou je asi stejně těžké, jako hledat pověstnou jehlu v kupce sena.
Je to tak. Tuto práci musí člověk opravdu milovat. A i tak jsem často svědkem toho, že i velmi dobrá krejčová raději vezme práci v kanceláři. Zvítězí prostě jistota pevného příjmu, protože kvalitní krejčovskou práci dnes nikdo nedokáže pořádně ocenit, ani ji zaplatit. Proto i velmi dobrá krejčová často pracuje pod cenou. Společnost má totiž kvůli mase oblečení, která se na ni valí v obchodních centrech, zkreslené představy o tom, jak náročné je ušít kvalitní výrobek.

Kdo jsou vaše zákaznice?
Jde o ženy, které chtějí od oděvu něco víc. Jsou si plně vědomy toho, že móda je tady nejen proto, aby nechodily nahé, ale že jde především o formu komunikace, vyjádření vlastní osobnosti. Chtějí tedy něco jiného, než nabízejí dnešní řetězce.

Mají tedy lidé upustit od běžné levné konfekce nabízenou obchodními řetězci a raději využívat služby módních návrhářů?
Nemusíte nutně přestat nakupovat v řetězcích, i tam už reagují na nutnou potřebu změny. Navíc pokud bychom toto přivedli do reality, mělo by to celosvětově nevyhnutné ekonomické následky. Je zapotřebí ale u nakupování přemýšlet a jednat smysluplně. Nenakupovat zbytečně to, co nepotřebujeme, jen proto, že nás k tomu podněcuje nízká cena nebo nějaký jiný marketingový nástroj. Důvodů, proč takto jednat, a to nejen při nákupu oblečení, je mnoho, ať už je to negativní dopad konzumního života na naší planetu, podporování práce v nelidských podmínkách v tzv. sweatshopech, nebo na druhé straně podpora lokální značky a lokální ekonomiky. Každý jsme spotřebitel a je potřeba najít si vlastní cestu a důvody, jak se chovat při nakupování.