Nejdřív pracně seškrábat nehtem nebo nožem, pak nalepit novou. Čtvrtstoletí byli čeští řidiči zvyklí papírové dálniční známky kupovat na benzinkách či poštách a ručně je lepit na přední okno auta. Poslední měsíc roku 2020 ale přinesl změnu. I v Česku, stejně jako dávno předtím  v okolních zemí, začal fungovat systém elektronických dálničních známek. Ty se nikam nelepí. 

Andrej Babiš a Alena Schillerová
Rozpočet je perfektní. A čísla taky nesedí

Motorista částku za vybraný dálniční kupon zaplatí přes internet nebo osobně na pobočkách České pošty či na státních benzinkách EuroOil a zadá registrační značku auta (lidově espézetku), pro které známku kupuje. Po zaplacení se v počítačovém systému ministerstva dopravy řidičova platba spojí s konkrétní espézetkou auta. Jamile má v ruce potvrzení (e-mail či účtenku z pokladny), může se vyrazit.

Kolaps systému

Ceny zůstávají stejné: roční známka stojí 1500 Kč, měsíční 440 Kč a desetidenní 310 Kč. Ekologická auta (hlavně CNG) platí půlku, elektroauta nemusejí platit vůbec. A kupovat je možné dálniční známku až tři měsíce dopředu a jako začátek platnosti si zvolit libovolné datum. Takže odpadá každoroční běsnění – většinou na konci ledna – kdy řidiči leckdy stáli fronty na nové známky.

Covid ARO nemocnice v Náchodě
Největší dík patří zdravotníkům

První prosincový den roku 2020, kdy se elektronické dálniční známky začaly prodávat na webu edalnice.cz, systém krátce po startu zkolaboval. Přestože technici e-shop několik dní testovali, pár hodin po spuštění museli stránky stáhnout a systém začal naplno běžet až večer. Pro ministra dopravy (a obchodu a průmyslu) Karla Havlíčka to bylo několik perných hodin, kdy na něm politici kvůli blamáži nenechali niť suchou. Pokud se budou problémy se státním dálničním e-shopem opakovat, bude to hlavně pro opozici tučné sousto. O naštvaných řidičích nemluvě. Naopak úspěch projektu může Česko konečně posunout do 21. století.

Mějte potvrzení u sebe

Teď se to ještě nezdá, ale elektronické dálniční známky jsou malou velkou revolucí. Jak pro řidiče, kteří budou platit přes počítač, tak pro stát. Představte si situaci – a nemusí být nereálná –, jak se budete s policisty či celníky na dálnici hádat, že máte zaplaceno, a oni vám budou se stejnou vehemencí tvrdit, že vás v systému prostě nemají. Obě strany mohou teoreticky mít pravdu. Kdo vás ale na ulici rozsoudí? Moje rada zní: I když to pravidla nepožadují, mějte v telefonu potvrzující mail o zaplacení či někde v autě účtenku z pošty. Ono totiž stačí málo: splést při zadávání SPZ – a sice jste za dálnici zaplatil, ale někomu jinému.