Jste velká cestovatelka?
Ano. Cestování miluji a nabíjí mě. Nedokázala bych si bez něj představit život.

Pamatujete si svoje první větší cestovatelské dobrodružství?
Určitě bylo spojené se sportem, protože díky němu jsem se dostala do zahraničí. Ale je pravda, že v době, kdy jsem dělala vrcholově krasobruslení, jsem nejčastěji viděla jen hotel a zimní stadion. Na plno rozcestovat jsem se mohla až po roce 1989. A protože jako studentka jsem samozřejmě neměla moc peněz, tak si pamatuji, že jsem absolvovala tři týdny ve Španělsku, kde jsme nejčastěji spali pod širákem. To by dnes už asi ani moc nešlo.

Podívejte se na video s Danou Morávkovou na cestách:

| Video: Youtube

Stopovala jste někdy?
Ne, máma by mě přetrhla. (smích)

Co pro vás cestování znamená?
Poznávání, svobodu, volnost, radost… Těch věcí je mnoho.

A jste spíš batůžkářka, nebo se neobejdete bez pohodlí?
Od obojího trochu, záleží na destinaci.

Stalo se vám na cestách i něco dost nebezpečného?
Pamatuju si jen na Silvestra v Paříži, kdy nás s manželem a tenkrát s opravdu malým synem zasáhli slzným plynem. Nebyli jsme sami. Lidé mají různé nápady, ale nikdy jsme nebyli v ohrožení života.

Jste typ cestovatelky, která si poradí, když věci nejdou podle plánu?
Jistě. Ráda improvizuji.

Upřednostňujete hory, nebo moře?
V zimě hory kvůli lyžování, v létě moře kvůli plavání. Bohužel toho času není tolik, jak bych si přála.

Dana nedá na své dva Petry dopustit:

Cesty podnikáte za konkrétními památkami, anebo spíše za přírodou?
Snažíme se skloubit obojí. V Itálii preferujeme památky, v Norsku přírodu.

S manželem Petrem Maláskem jste velcí sportovci, vybíráte cíle svých tras podle typů sportů?
Určitě. I lyžování, i kolo.

Dokážete celou dovolenou jen pasivně odpočívat?
Ano. Když jedeme s manželem do lázní, jedeme si opravdu odpočinout. Plavu, chodím na masáže, čtu si a hodně spím.


Nahrává se anketa ...

Popište svou ideální dovolenou…
Miluju cestování do destinací, kde jsem ještě nikdy nebyla. Objevuji neturistická místa a snažím se co nejvíce času trávit s místními. Pojedu ale kamkoli, hlavně když to bude s rodinou.

Je jedno místo na světě, které vás pokaždé přiláká zpět?
Teď je to z pochopitelných důvodů Anglie a Londýn. Tím, že jsme tam jezdili docela často za synem, jsem se do tohoto města zamilovala. Navíc večery v Londýně skoro vždy trávíme na kulturních akcích: v divadle, na koncertě či v jazz clubu. V Londýně si nelze nevybrat. Druhou takovou metropolí je Berlín. Pro mě je to takový New York Evropy.

Vy i manžel máte rádi Rakousko a každoročně ho navštěvujete. Kterou část a proč je to tak magické?
Máte pravdu, už dvanáctkrát jsme navštívili jezero Wörthersee, poprvé na mé čtyřicátiny. Vždy jedeme s koly a víceméně každý den na nich trávíme. Já rozhodně nejsem taková cyklistka jako manžel, ale na tomhle jezeře a jeho okolí je skvělé, že se tam dají vybrat cesty, kde není moc kopců. Když má můj manžel cyklistický přetlak, jede sám, já zůstávám u vody. Už jsme se tam za tu dobu spřátelili s místními a rádi se jednou za rok vidíme.

Kam byste se ještě chtěla podívat?
Všude!

Co vám nesmí chybět v kufru?
Lékárnička. Pokud si ji s sebou vezmu, tak ji nepotřebuju. Stejné je to s deštníkem… Pokud si ho nevezmu, celou dobu prší. Už je to taková pověra.