Počin Olgy Malířové Špátové vznikal tři roky, autorka se musela probrat množstvím archivního materiálu skupiny Olympic a trávit mnoho času s jejím lídrem. „Filmařsky i lidsky mě těšilo, že jsem se mohla věnovat příběhu o lásce k hudbě, posedlosti a zápalu, o přátelství a lásce,“ prohlásila režisérka, kterou nejvíce nadchla autentičnost, s níž k natáčení všichni představitelé přistupovali.

Podívejte se na ukázku z dokumentu o Petru Jandovi:

| Video: Youtube

„Když jsme přišli natáčet, občas se stalo, že nám Petr otevřel v teplácích, nic nezkrášloval. Neříkal, co smím a nesmím natáčet. O všem s ním bylo možné mluvit, vyšel vstříc každé věci, kterou jsem vymyslela. Pak se jen smál, jak náročná jsem, že tohle nečekal. Ale vždycky dodal, že je za takový přístup rád. Jeho celoživotní upřímnost a otevřenost je asi někdy bolavá, ale pro pravdivost filmu je vzácně přínosná,“ hodnotila Malířová Špátová.

Hlavní protagonista snímku – muzikant Petr Janda – viděl dokument vícekrát, ale na jeho premiéře byl nadšen. A o dojmy se podělil.

Jaké jsou vaše první dojmy hned po zhlédnutí filmu?
Výborné! Lidé je ještě umocnili velkým, dokonce dvojitým potleskem, což mi udělalo radost. I když jsem ten film viděl už čtyřikrát, kolektivní zážitek je vždy jiný. Lidé se tam jinak vrtěli v sedačkách. Jsem spokojený. Olga Špátová a střihačka Šárka Sklenářová odvedly dokonalou práci. Některé pasáže filmu mě úplně fascinovaly. Neuvěřitelné.

Na začátku jste říkal, že jste měl trochu jiná očekávání…
To byla legrace. Vlastně jsem nevěděl, jaká očekávání bych měl mít. Netušil jsem. Nikdy jsem nic podobného nedělal. Jen takové Třinácté komnaty a Moje místa, což jsou dvacetiminutové programy zaměřené trochu jinak. Ale takhle velký projekt, opravdu čtyřicet dní natáčení, bylo něco jiného. Tohle byla vážně poctivá a sofistikovaná práce. Olga přesně věděla, co chce, a já se přizpůsobil. Řekl jsem, že ji budu poslouchat, protože pro mě je v oblasti dokumentu velkou osobností. Ona ho prostě umí. Naprosto jsem jí důvěřoval.

Impulz natočit dokument vzešel od ní?
Nejsem si jistý, kdo dal první impulz. Pořád se o téhle možnosti mluvilo, až dokument vznikl. Já bych si o něj neřekl, to bych se trochu zdráhal.

Nakonec jste rád, ne?
Jsem rád, že to mám za sebou a lidem se snímek líbil. Řekl bych, že je opravdu pěkný.

Bylo v něm hodně emotivních momentů. Která část byla pro vás nejtěžší?
Určitě pasáž o synovi. První manželku jsme trochu odbyli, chuděra také zemřela. Martě bylo tehdy šestnáct, když přišla o maminku. V dokumentu je vidět její jméno na náhrobním kameni. To je opravdu smutné. Jde o nevratné věci. Ale mám naštěstí jiné radosti, třeba vnuky a pravnuka.

Máte velkou rodinu. Vaše nejmladší dcera se ukázala jako výrazná osobnost.
Do filmu vnesla hodně humoru. Jsem veselý člověk a hodně se směju. Myslím, že to bude mít možná po mně. Jen starší dcera zrovna prožívala pubertu a nechtěla spolupracovat vůbec. Což mě moc mrzí, jinak šlo vše hladce.

Dcery a manželka Petra Jandy milují zvířata, u nich doma se to jimi jen hemží:

Nešlo si nevšimnout zoo, kterou máte doma…
Ano, ale tu mají děti a manželka. Já nejsem na zvířata moc zvyklý. Vždycky jsem měl psa, ale ten byl striktně venku, domů jsem ho nebral. Zato teď občas člověk uvnitř o zvířata zakopává. Ptáci po mně lezou a klovou do hlavy, což mě nebaví. Žužlají mi uši, na rameni udělají bobek, máme posrané kliky a tak!

Vaše žena tuto toleranci vyhodnotila jako největší vyznání lásky…
Ano, ona moc dobře ví, jak já to se zvířaty mám.

Jste duší romantik?
Určitě.


Nahrává se anketa ...

Co s vámi udělalo, když jste viděl sám sebe na starších záběrech?
To se mnou kupodivu nedělá nic. Starý archiv je odkecaný. Neprohlížím si ani staré fotky, ty jsou pro mě minulost. Zajímá mě, co bude zítra. Co bylo, bylo, a s tím nic nenadělám.

Všechny jste během natáčení překvapil neutuchající energií. Odkud ji berete?
Pořád na sobě pracuji. Neležím doma u televize. Mimo jiné třikrát týdně chodím hrát tenis.

A na co se těšíte teď?
Těším se na mnoho věcí. Nedávno jsem se těšil na tenhle film, teď je za mnou. Momentálně se těším na léto, na festivaly, slavnosti a garden party. Já se vlastně těším úplně na každou blbost.