V ČLÁNKU NAJDETE
Do stavby venkovní kuchyně se podle Adama Jedličky pustili s rodinou proto, že milují pobyt na čerstvém vzduchu. Vaření venku je zkrátka baví. Navíc mohou po každé párty vzít hadici a kuchyň jednoduše osprchovat.
„Když jsme venku, tak je moc příjemné si něco uvařit nebo upéct. A manželka je ráda, že když pořádáme nějakou párty, tak nepořádek zůstane venku a nemusí uklízet celý dům,“ usmívá se Adam Jedlička z Kostelce nad Černými lesy.
Kuchyň snů z nevyužité pergoly
Zahradní kuchyň je součástí samostatné pergoly, která je od domu vzdálená asi 50 metrů. „Je to takový zděný baráček do tvaru písmene L,“ přibližuje kutil.
Původně byla pergola prázdná. „Stál tam starý krb, ale ten se nám moc nelíbil. Práce byla docela odfláknutá, tak jsme se rozhodli, že vše kompletně předěláme. Rozlohou je pergola zhruba jako panelákový byt 3+1, což znamená 70 metrů čtverečních. Jedna část má krb, druhá zase kuchyni,“ popisuje Adam Jedlička.
Ztracené bednění a ytong
Většina venkovní kuchyně je vyrobená ze ztraceného bednění. Linka je z ytongu a nahoře je betonová deska, kterou Adam Jedlička upravil marockým štukem.
„Je to šlechtěná stěrka, která je voděodolná. Dává se i do sprchových koutů či koupelen. Je sice trošku náchylná na chemii, ale když se o ni člověk pěkně stará, tak v tom není žádný problém,“ pochvaluje si kutil a dodává: „Je s tím u nás dost omezený trh, takže je marocký štuk docela drahý.“
Nejprve prý do pergoly vyrobil dřevěnou kuchyni.
„Vzhledem k vlhkosti a prachu to nebyla úplně ideální volba. Takže jsem ji nakonec rozebral a zvolil jsem variantu, která bude co nejjednodušeji udržovatelná. Když na to přijde, tak ji vlastně můžu vzít hadicí a nic se tomu nestane,“ směje se povoláním jednatel středních soukromých škol.
Nahrává se anketa ...
Pec je inspirovaná Itálií
Celá udírna je vyzděná. Komín je klasická kupovaná skládačka. Vyzděný kouřovod je z tvárnic, ve kterých jsou keramické vložky a skelná vata.
„Pec ze ztraceného bednění jsem vyzdil také. Je dělaná podle italské receptury. Jde o kopuli, která má vnitřek ze šamotových cihel, zaizolovaná je kamnářskou vatou. Pec je perfektní nejen na pizzu, ale i na maso,“ pochvaluje si Adam Jedlička.
Dlažba v kuchyni je původní. Tu prý bude muset ještě předělávat. „Byla holt špatně položena. Ten, kdo ji pokládal, si moc práce nedal. Místo, aby lepidlo natahoval, házel to ,na buchty‘. Dlažba je tak na několika místech dutá. Musím to vybourat a budu tam pokládat jinou,“ plánuje kutil.
Chybí topeniště na pevné palivo
Největším problémem bylo podle Adama Jedličky doladit kouřovody. „Musel jsem vyřešit, aby komín správně táhl a aby fungovala udírna. Nad topeništěm mám ještě plynový hořák, takže jsem musel dávat třicet centimetrů hlíny a písku, abych odizoloval žár. Nechtěl bych vyhodit polovinu vesnice do vzduchu,“ směje se kutil.
Se stavbou mu pomáhal i jeho malý syn. „Má sice teprve čtyři roky, ale nějaké to broušení mu už docela jde. Snažím se syna vést k řemeslu. Zatím ho to baví a pomáhá mi. Uvidíme, jak dlouho mu elán vydrží,“ usmívá se pyšný tatínek.
Kdyby prý Adam Jedlička vyráběl zahradní kuchyň znovu, určitě by udělal topeniště na pevné palivo. „Takové, jaké bývá na chalupách. Ono by šlo samozřejmě udělat i dnes, musel bych tam ale přidávat další kouřovod. To už by vypadalo docela divoce,“ přemýšlí nahlas.
Kutil se vešel do 50 tisíc korun
Nejdražší byl stavební materiál, jinak si vše udělal Adam Jedlička sám. „Nebylo to zase tak strašné. Prostě jsem dvě sezony po odpolednech a víkendech budoval,“ přibližuje kutil.
A na kolik tedy parádní venkovní kuchyň vyšla? „Nemám to spočítané úplně přesně. Když ale nad tím tak přemýšlím, dostal jsem se asi na 50 tisíc korun. Za to nekoupíte ani normální kuchyňskou linku do baráku,“ usmívá se Adam Jedlička.