Tajemný bahník. Jako první vylezl na souš, nyní vědci rozluštili jeho DNA

Předkové této dvojdyšné ryby před 400 miliony let v devonu vyrazili z moře na souš, a nastartovali tak masivní evoluci pozemských obratlovců. Na jejím konci zatím stojíme my – lidstvo. Australští a němečtí genetici, kteří přečetli písmeno po písmeni celou DNA bahníka (Neoceratodus forsteri), v posledním vydání časopisu Nature uvedli, že gigantický genom této ryby nám objasní, jak obratlovci dobyli svět. „Už umístění ploutví této živoucí fosilie připomíná stavbu čtyřnožce,“ upozornili vědci.

Monarcha na odpis. Ikonický motýl kalifornských pláží vymírá, důvodů je několik

Australský bahník má jen jednu plíci, na rozdíl od svých afrických a jihoamerických bratranců, kteří mohou dýchat plícemi dvěma. Ta vznikla z jeho plynového měchýře a pomáhá mu dýchat v období sucha, když řeky a laguny vysychají. Dorůst může i 1,5 metru délky a 40 kilogramů váhy. V současnosti se ryby tohoto druhu vyskytují pouze v australském státě Queensland v řekách Burnet a Mary. Je úzkostlivě chráněn.

Dvojdyšní, kterých dnes žije na Zemi již pouze šest druhů, zaujímají klíčovou pozici v evoluci. Jsou nejbližšími rybími příbuznými obojživelníků, plazů, ptáků i savců. „Přečtení celého genomu má velký význam pro pochopení evolučních inovací, které byly nutné pro život na souši,“ uvedli genetici. Tyto inovace už  lze mimo jiné nalézt u prvního dosud nalezeného čtyřnožce, který chodil před 395 miliony lety v devonu po zemi. Toho odkryli před deseti lety polští a švédští paleontologové ve Svatokřížských horách v jihovýchodním Polsku. 

Toto je nejstarší klokan na světě. Měří dva metry, je mu přes sedmnáct tisíc let

„Pokud jde o obsah genomu, bahník je přesně na půli cesty mezi rybou a čtyřnožcem,“ uvedl Siegfried Schloissnig z Institutu molekulární genetiky ve Vídni.  Vědci se při čtení genomu zaměřili na ty geny, které například zodpovídají u suchozemských obratlovců za růst končetin, za rozvoj čichových buněk, za tvorbu plic apod.

Nejzajímavější na bahníkově DNA je asi její délka. Jedná se zatím o nejdelší přečtený živočišný genom. Celkem obsahuje 43 miliard párů nukleotidů – tedy základních písmen genomu. Jen pro porovnání lidská DNA má tři miliardy párů. Délka ale není všechno. Neznamená totiž, že by tato ryba měla i rekordní počet genů samotných.

Dinosaury nemusel vyhladit náraz planetky, zkázu mohl přinést jiný "ničitel"

Přes 90 procent jeho genomu tvoří tzv. intergenní oblasti, které nekódují žádné bílkoviny. U lidí tyto oblasti tvoří kolem 60 procent DNA. V minulosti se tyto fragmenty někdy označovaly za odpadní DNA, protože se nevědělo, zda k něčemu vlastně jsou. Dnes se předpokládá, že se mohou podílet například na regulaci genové exprese – tedy procesu, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci. Vědci se domnívají, že tak to bude i u bahníka.