Z kurzu báňského záchranáře:

| Video: Youtube

Důvodem cvičení v historické štole ale nebylo jen to, že na Mostecku už byly všechny hlubinné doly zavřeny. Posledním uzavřeným byl podle portálu wikipedie hnědouhelný hlubinný důl Centrum, který se nacházel v katastrálním území obce Dolní Jiřetín. Provoz dolu skončil v roce 2016 jako v předposledním hlubinném hnědouhelném dole v Česku. Kolmé jámy hlubinného dolu Centrum C1 a C2 byly poslední provozované hnědouhelné šachty v ČR.

„V návaznosti na události z nedávné minulosti, kdy jsme během půl roku celkem třikrát vyjížděli pátrat po pohřešované osobě ve starém důlním díle, jsem letos zorganizoval mimořádné cvičení pro četaře lezců Hlavní báňské záchranné stanice ve štole Lehnschafter v Mikulově na Teplicku,“ vysvětlil Petr Křivánek, instruktor lezců Hlavní báňské záchranné stanice Most.

close Přípravné práce pro vyprošťování. info Zdroj: Se svolením Jana Pimpera zoom_in Přípravné práce pro vyprošťování.

Právě tato skupina báňských záchranářů na místě každého lezeckého zásahu zodpovídá za organizaci a bezpečnost prováděných prací. Cvičení, rozděleného do dvou dnů, se zúčastnilo 12 četařů lezců, kteří na stanici působí.

„Tématem cvičení bylo vyproštění poškozeného z vertikálně vedeného důlního díla. Zvoleno bylo právě s ohledem na podmínky v důlních dílech, kde většinou v kritických místech zásahu chybí jakékoliv možnosti jištění a kotvení. Veškerý nácvik byl tedy zaměřen na budování jisticích stanovišť a kotvení, včetně poskytnutí první pomoci a následného vyproštění poškozeného lezeckou technikou,“ popsal Křivánek.

Ve stísněných prostorách štoly

Záchranáři se pohybovali ve velmi stísněných, těžko přístupných prostorách štoly, která má velmi úzký profil.

„Všichni lezci, nejen četaři, kteří v HBZS Most působí, absolvují čtvrtletní cvičení podle služebního řádu. Jednou za půl roku také nadstavbové cvičení zaměřené výhradně na záchranu osob. Troufnu si tvrdit, že mostečtí báňští záchranáři jsou na veškeré zásahy ve výškách a nad volnou hloubkou perfektně vycvičeni a krizové situace zvládají s přehledem,“ doplnil instruktor.

Štola Lehnschafter patří k nejstarším

V mikulovském rudném revíru na Teplicku se nacházejí důlní díla z 15. až 19. století. V několika patrech se zde až do hloubky 300 metrů nachází rozsáhlý důlní komplex, kde se těžila stříbrná ruda od poloviny 16. století.

Štola Lehnschafter patří k nejstarším částem dolu, což dokládají letopočty vytesané na stěnách. Je přístupná i pro veřejnost, nabízí několik prohlídkových tras. Správci štoly tvrdí, že návštěvník se zde musí občas trošku přikrčit, ale odnese si opravdu nevšední zážitek.

close Vstup do štoly Lehnschafter chrání portál, přemístěný z někdejší hnědouhelné štoly Karolina. info Zdroj: Wikimedia Commons, Marie Čcheidzeová, CC BY-SA zoom_in Vstup do štoly Lehnschafter chrání portál, přemístěný z někdejší hnědouhelné štoly Karolina.

Báňský záchranář je vyškolená osoba, která je nápomocná při likvidací důlních nehod, jako jsou otřesy, požáry, výbuchy metanu nebo uhelného prachu, průtrží plynů a hornin, průvaly vod  a tekoucích písků, nebo při poskytování první pomoci pracovníka v dole. Portál wikipedie ještě dodává, že báňský záchranář provádí činnost při záchraně lidských životů a majetku v podzemí i na povrchu.

Tradice sahá až do devadesátých let 19. století

Báňská záchranná služba má na území České republiky dlouholetou tradici, která sahá až do devadesátých let 19. století, kdy započaly práce horníků s různými pomůckami v nedýchatelném prostředí. Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a předpisem nařízené báňské záchranné služby, kdy byla založena Báňská záchranná služba Rakousko-uherské monarchie.

Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídni z 6. dubna stanovilo opatření na ochranu postižených horníků a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě a na dolech OKR (Ostravsko-karvinský revír).

Dále nařídilo zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy, počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel, která musí splňovat množství 5 procentního počtu nejsilnější obsazené směny. Dále byl také doporučen typ dýchacího přístroje Pneumotophor od firmy Waldech a že musí být vycvičen dvojnásobný počet zaměstnanců v používání dýchacího přístroje, než je počet dýchacích přístrojů.

Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídní z 23. června 1908 nařídilo zřízení ústředních báňských záchranných stanic. První ústřední báňská záchranná stanice vznikla na Kladensku na Dole Jan v Libušíně již v roce 1907: První schválená ústřední báňská záchranná stanice v OKR vznikla na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy 6. září 1911 a první moderní ÚZS s šestinedělním školením nováčků byla zřízená v roce 1912 a schválená 18. dubna 1914 v Lazích.

HBZS v Mostě vznikla v roce 1957

Mostecká Hlavní báňská záchranná stanice vznikla před 67 lety, tedy v roce 1957. Když HBZS Most v roce 2007 slavila 50 let, vznikla k jubileu kniha s názvem  Historie a současnost mostecké báňské záchranné služby.

„Publikace je na jednu stranu velmi úzce zaměřená, ale snažil jsem se zasadit činnost báňských záchranářů do kontextu dalších událostí nejen na našem území, ale i v evropském měřítku," uvedl tehdy při křtu v roce 2007 autor knihy Ladislav Funiok.

„Nejde o knihu pro širokou veřejnost, ale ti, kdo mají alespoň minimální vztah k hornictví, si v ní určitě něco najdou,“ dodal. Na knize Foniok pracoval čtyři roky.

Jednotlivé specializace báňských záchranářů

Specializace jednotlivých pozic báňských záchranářů je různorodá. Jsou to:

  • lékař záchranář
  • zdravotnický záchranář
  • záchranář pro urgentní medicínu
  • báňský záchranář – zdravotník
  • báňský záchranář – lezec
  • báňský záchranář – mechanik
  • báňský záchranář – četař
  • báňský záchranář – velitel důlní základny
  • báňský záchranář – velitel záchranných sborů.

Pro každou pozici musí ten který báňský záchranář splňovat potřebná kritéria a musí mít potřebné předpoklady pro plnění této funkce a samozřejmostí je úspěšný a opakovaný výcvik.

Jedinou specializací, pro kterou dotyčný nemusí být báňský záchranář, je vedoucí likvidace havárie. Je to osoba která řídí práce na zdolávání a odstraňování jejich následků při likvidace havárie, jehož práva a povinnosti stanovuje vyhláška Českého báňského úřadu. Informace lze dohledat v publikaci Báňské záchranářství I: kompendium pro báňské záchranáře (Ostrava: Montanex ) od autora Petra Fastera.

close Záchranářský záslužný kříž stříbrný. info Zdroj: Wikimedia Commons, Hanzys, CC BY-SA 4.0 zoom_in Záchranářský záslužný kříž stříbrný. Záchranářský záslužný kříž

Za výjimečné zásluhy při záchraně života nebo majetku nebo i za zvláštní zásluhy o zvýšení odborné úrovně báňské záchranné služby či záchranářské taktiky, a to při splnění podmínky deseti let činnosti v báňské službě může báňský záchranář obdržet vyznamenání - Záchranářský záslužný kříž.

Jedná se o resortní medaili.

Vyznamenání má podle portálu wikipedia celkem tři podoby.

Záchranářský záslužný kříž může být bronzový, stříbrný nebo zlatý.

Medaili uděluje a většinou slavnostně předává předseda Českého báňského úřadu.

Mostečtí báňští záchranáři podporují výcvik služebních psů

Hlavní báňská záchranná stanice Most, působící v uhelných lomech skupiny Sev.en Česká energie, se v dubnu letošního roku dohodla na rozšíření spolupráce se zájmovým sdružením ZKS Centrum Parent Company, které se věnuje výcviku služebních psů. Báňští záchranáři umožňují kynologům výcvik v povrchových i podzemních prostorách a ti naopak v případě potřeby poskytnou pro záchranné akce vycvičené psy.

close Hlavní báňská záchranná stanice Most se v dubnu letošního roku dohodla na rozšíření spolupráce se zájmovým sdružením ZKS Centrum Parent Company. info Zdroj: Se svolením ZKS Centrum Parent Company zoom_in Hlavní báňská záchranná stanice Most se v dubnu letošního roku dohodla na rozšíření spolupráce se zájmovým sdružením ZKS Centrum Parent Company.

Obě organizace spolupracují dlouhodobě, ovšem jejich vzájemné vztahy prohloubilo podepsáním memoranda o výpomoci při vyhledávání ztracených osob ve všech prostorech důlních děl i mimo ně. Koordinuje se tak přístup a jednotné prosazování společných zájmů.

„Spolupráce s kynology je pro nás velmi přínosná. Umožňuje nám využít v mimořádných situacích psovody a jejich vycvičené psy, kteří se umí pohybovat v obtížných podmínkách hnědouhelného lomu, v dobývacích prostorech, ale například také v podzemí, ve výškách a v dalších náročných terénech. V extrémních případech je spolupráce s takto připravenými psy při záchranné akci zásadní,“ řekl Radim Slabák, ředitel Hlavní báňské záchranné stanice Most.


Nahrává se anketa ...

„Spolupráce se skupinou Sev.en Česká energie si vážíme. Díky tomu můžeme dát psům speciální výcvik ve velmi specifických podmínkách. Kromě hledání lidí v prostorech povrchového lomu psy cvičíme pro hledání člověka v závalu nebo pro bezpečný pohyb na těžebních strojích. K tréninku psů také pravidelně využíváme areál bývalého hlubinného dolu Centrum a takzvanou dýmnici v HBZS, což je trenažér simulující stísněné prostory hlubinných dolů nebo jiných špatně přístupných důlních děl,“ uvedl vedoucí kynologické skupiny Miroslav Fencl.