Desítky tisíc let staré jsou podle nejnovějších průzkumů léčivé vody v podzemí mezi Pasohlávkami a rakouským lázeňským městem Laa an der Thaya. „Podle izotopové analýzy vznikaly v době ledové v okolí Brna, odkud doputovaly jižněji. Voda patrně dál přitéká do staré krasové struktury. Zásoby se tak obnovují. Do jaké míry, to ještě potvrdí hydrogeologický model,“ řekl Deníku vedoucí vědeckého týmu Jaromír Leichmann z brněnské Masarykovy univerzity.

Podle něj je nejstarší voda v oblasti Laa, kde se vyskytuje až do hloubky tří kilometrů, kdežto na moravské straně je jurský kolektor, jenž váže termální vody, uložen blíže povrchu, kolem osmi set metrů. „Vypadá to, že v Pasohlávkách převažuje přitékající mladší voda. I ta má přes deset tisíc let,“ podotkl Leichmann.

Brněnský matematik odhalil novou tvář Slunce
Netušené jevy. Český matematik Druckmüller odhalil novou tvář Slunce

Vědci letos završí tříletý přeshraniční projekt z evropských peněz. Terénní průzkum zahrnoval především pravidelné odběry vzorků ze dvou hlubokých vrtů Mušov 3G na české straně a Laa TH Nord 1 na straně rakouské. Oba dosahují téměř půldruhého kilometru.

Vody z těchto vrtů byly zařazeny jako termální, slaběmineralizované. Ten český byl objeven před třiceti lety. Teplota vody u jeho ústí je kolem čtyřiceti stupňů, když se dere k povrchu, vychládá. „Úskalím může být, že se bude obnovovat množství, ale ne teplota. Pokud by se odčerpávalo příliš, nemusí se dostatečně ohřát,“ upozornil Leichmann. 

Vědci kromě hlavních vrtů využili i dvaceti hlubokých vrtů dané oblasti. Data propojili se seismickým průzkumem a vytvořili 3D model, na němž staví další modely chování podzemních vod.

Využití na vytápění?

Přeshraniční spolupráce na projektu zahrnuje i navržení takových opatření, aby přírodní zdroj neohrozilo dlouhodobější čerpání vody. V posledním únorovém týdnu pak zástupci obou států dokončili právní analýzu zákonů a mezinárodních smluv České republiky a Rakouska v oblasti využívání povrchových a podzemních vod, vod pro lázeňské účely, ale i v oblasti ochrany životního prostředí a nerostných surovin. „Naše návrhy opatření mají umožnit ekonomicky výhodné a zejména dlouhodobě udržitelné využívání termálních vod v této oblasti. Po diskusi s širším spektrem odborníků budou připraveny letos na podzim,“ doplnil brněnský vědec.

Riziko znečištění takto hlubokých vod je podle něj významně nižší než u vod nacházejících se blízko k povrchu. „Otázku o limitech čerpání vod zodpoví numerický model proudění podzemích vod. Současné využití kvalitu ani zásoby vod významněji neovlivňuje,“ zdůraznil.

Před více než 90 lety se našel zub, jenž vypadal jako od neandertálského dítěte. Pak se ale na desítky let ztratil v soukromých sbírkách. Když se opět objevil, vzbudil senzaci
Ztracený zub neandertálce překvapil experty. Nese tajemství z minulosti

Vrt Mušov využívá Aqualand Moravia a tamní římské lázně, toho času zavřené kvůli pandemickým opatřením. Termální voda zásobuje venkovní, vnitřní bazény i vířivé vany. „Podle platné legislativy ministerstva zdravotnictví je vrt zdrojem přírodní minerální vody s léčivými účinky,“ připomněli zástupci vodního ráje.

Kvůli nakládání s vodou je na stole právě i legislativní otázka. Voda z vrtu se zatím nemůže využívat jako zdroj geotermální energie, například pro místní vytápění budov či v zemědělství třeba u skleníků. „Pro potřeby geotermálních elektráren to ale není, pro ně je potřeba více než sto stupňů. Ideální je opravdu pro lázeňství," zmínil Leichmann.

Čínský resort a sanatorium

V Pasohlávkách se nyní připravují dva významné projekty. Čínská společnost RiseSun plánuje postavit obří lázeňský komplex. Jak už Deník informoval, podle loňského prohlášení jejích zástupců chtějí zahájit první etapu na konci letošního roku. Resort má být hotový nejpozději do roku 2026.

Situaci může změnit pandemie covid-19. Stejně jako u dalšího projektu Sanatoria Pálava. Ten je ve fázi přípravy pro získání stavebního povolení.

Oblast Pilbara v severní části západní Austrálie patří geologicky k nejstarším na Zemi. Díky tomu ukrývá stopy života ze samotného počátku jeho existence
Skály v Austrálii ukrývají poklad, který vědci hledají na Marsu

Stojí za ním společnost Thermal Pasohlávky, jehož dvoutřetinovým akcionářem je Jihomoravský kraj. „Projekt výstavby odborného léčebného ústavu je pro kraj důležitý. Zařízení tohoto typu navíc chybí v celé České republice," uvedl náměstek pro rozvoj Jan Zámečník.

Potvrdil však, že kraj shání finance pro výstavbu. Plánované zahájení provozu je v roce 2023. „Nezbytnou podmínkou je letošní získání peněz z dotačních programů. Vzhledem k aktuální situaci je ale pravděpodobnější posun," sdělil ve čtvrtek. Již předchozí vedení kraje mluvilo o nutnosti získání strategického partnera. Zároveň teď představitelé kraje vyhodnocují nabídku obce Pasohlávky, která chce odprodat svou třetinu akcií ve společnosti Thermal Pasohlávky. 

Česko-rakouský projekt
Přeshraniční projekt Hydrotermální potenciál oblasti se zabývá problematikou původu, kapacit a potenciálního využití termálních vod v regionu Laa - Pasohlávky včetně možných společných opatření k řízení těchto přírodních zdrojů. Cílem projektu je popsat tento výskyt termálních vod v souhrnném geovědním modelu a zhodnotit možné potenciální využití. 
Evropský fond pro regionální rozvoj poskytl dotaci 1,1 milion eur.