Velmi zajímavý a pro sběratele bankovek alarmující je také fakt, že banda falšující eura rovněž padělala unikátní československé bankovky z roku 1919, jejichž cena se nyní na aukcích (hlavně v případě pětitisícovky) pohybuje v milionových hodnotách.

Čím je dán tak výrazný vzestup počtu padělků? Vzrostl počet falzifikátů ve všech třech hlavních měnách. Letos v květnu se však navíc Národní centrále proti organizovanému zločinu podařil husarský kousek: dopadla čtyři padělatele, u nichž zajistila na 4800 falešných bankovek v hodnotě 100 a 500 eur. V korunách to činí více než 40 milionů.

Dost divná tisícovka

S eury se tedy české policii podařila „velká rána“, za sledované období ale přibylo i padělků české měny (v roce 2020 440 kusů, letos do září už 522 kusů) a dolarů (vloni 25 kusů, letos 328 kusů). Svoji roli v tomto trendu zřejmě hrají i s covidem spojená omezení, která zkomplikovala provádění „klasických“ trestných činů, kvůli čemuž se české podsvětí více zaměřilo na domácké padělání peněz.

Údajně jde o „specialitu“ narkomanů, kterým se v této době tolik nedaří získávat peníze na drogy krádežemi; třeba i proto, že mnoho lidí pracuje na home office a v bytech tedy po celý den někdo je.

Tokamak pracuje se silnými magnety. Cílem je zachytit a stlačit přehřátý plyn a přinutit ho k „zážehu“.
Velký byznys flirtuje s jadernou fúzí. Nikdo neví, zda se investice vrátí

Ale pozor, směřují k nám i padělky ze zahraničí. Řada českých obchodů, hotelů apod. už proto zastavila přijímání eurových bankovek nejvyšších hodnot; hlavně pětistovek. Tady se, mimochodem, uvažuje o tom, že by se bankovky s hodnotou 500 eur, velmi oblíbené zločinci všeho druhu, buď úplně zrušily, nebo vybavily novými bezpečnostními prvky (například čipy).

„Ochranné prvky českých platidel patří ke světové špičce,“ říká člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. „Přesto bychom ale při přijímání bankovek a mincí neměli rezignovat na jejich kontrolu.“

Což se týká hlavně u nás nejvíce padělaných bankovek – tisícovky a dvoutisícovky. „Nejběžnější je při jejich padělání použití inkoustové tiskárny,“ říká Oldřich Dědek. „Na pětistupňové škále nebezpečnosti byly zadržené bankovky hodnoceny nejčastěji 4. stupněm nebezpečnosti, tedy jako méně zdařilé.“

To ovšem neznamená, že se zločincům nepodaří falzifikáty udat. Jsou totiž velmi vynalézaví a vyhledávají situace, v nichž příjemce falzifikátu nemá možnost důkladně si ho prohlédnout: třeba při placení v taxíku, kde je špatné osvětlení, klient dává velké „dýško“ a navíc předstírá, že z nějakého důvodu velmi spěchá.

Podobně se padělatelům občas podaří dostat své produkty do oběhu v bufetech rychlého občerstvení v čase špičky, při koupi jízdenek, dokonce i pokut v MHD. Zločincům také nahrává fakt, že mnoho prodavaček, číšnic atd. jsou cizinky, které falzifikáty zahraničních měn hůře poznají, protože je nemají „ohmatané“ a nevědí, které bezpečnostní prvky by na nich měly pro kontrolu hledat.

Noc je přítelkyně zločinu

V Česku vyráběné padělky obvykle nedosahují špičkových kvalit – objevila se tu dokonce i bankovka, vybarvená pastelkami jako omalovánka! Jiná dvoutisícovka zas byla namalována jen z jedné strany – padělatel zřejmě věřil, že uteče dříve, než prodavač v bufetu „bankovku“ obrátí.

K výrobě falešných bankovek obvykle slouží domácí laserové nebo inkoustové tiskárny. Do nich se používá obyčejný kancelářský papír, který se ovšem patinuje třeba přetřením černou kávou anebo černým pivem a poté důkladně zmuchlá: to aby se zdálo, že bankovka je v oběhu už dlouho. Ochranné prvky jsou přitom na těchto chabých padělcích už na první pohled nepravé: namísto kovového proužku se například nalepí tenký pásek staniolu z obalu na čokoládu.

Takto si mnoho lidí představuje vikingské válečníky.
Vikingský meč z Orknejí by podle archeologů mohl vyprávět spousty příběhů

Kuriózní případ se odehrál na severní Moravě, kde se padělatel přišel pochlubit policistům svými dvou- a pětistovkami, vyráběnými na běžné domácí tiskárně a domalovávanými. Prý jen zkoušel, zda by jako padělatel uspěl. V několika případech ovšem dotyčný skutečně své výtvory „zkušebně“ udal, čímž se kvalifikoval přinejmenším pro podmíněný trest.

Výroba kvalitních padělků se u nás odehrává jen zřídka. Většinou jde o naivní napodobeniny pravých platidel, které zkušený prodavač či bankovní úředník rozezná i poslepu: jednoduše po hmatu.

Vyskytla se však už i kauza, kdy měla padělatelská banda k dispozici špičkovou tiskařskou techniku a na českém trhu chtěla uplatnit padělky v hodnotě několika miliard korun! Policisté ji však naštěstí zadrželi ještě včas – mimochodem v případě takto organizované skupiny hrozí jejím členům trest až deset let vězení, v případě „osamělých střelců“ pak jde o osm let za mřížemi.

Zatímco většina padělků domácké výroby není moc nebezpečná, na darknetu (kriminálním patře internetu) si lze zakoupit fal- za vcelku zdařilá – se stupněm kvality dva až tři. Jejich obvyklá cena je zhruba třetina jejich nominální hodnoty – samozřejmě se platí bankovním převodem. Falzifikáty vám pak doručí běžná pošta. Byl dokonce zaznamenán případ, kdy si zločinci na nákup padělků vzali půjčku v bance!

Dalším způsobem, jak uvést padělky do oběhu, jsou „spanilé jízdy“ zločinců po evropských zemích. Penězokazecké dílny třeba z Rakouska, Nizozemska či Turecka vysílají do okolních zemí své členy, vybavené balíky víceméně zdařilých padělků. Ty se pak dotyční snaží při nákupu zboží podstrčit prodavačům, aby zpátky dostali už peníze pravé.

Velmi často se tak děje (třeba u benzinových pump anebo ve „večerkách“) v noci, kdy je horší osvětlení. „Opatrnosti při přijímání plateb není nikdy dost,“ varují policisté i experti z ČNB.

Jak poznám padělek?

Pokud se vám dostane do rukou bankovka, která se vám nějak nezdá, měli byste ji okamžitě předat na nejbližší služebnu Policie ČR anebo do České národní banky. Také jste-li v pozici prodavače, můžete jednoduše pochybnou bankovku odmítnout přijmout. Rozhodně se ale nesnažte problém vyřešit tím, že byste se bankovky „zbavili“ při nákupu!

To už je totiž trestný čin. Pokud však falešnou bankovkou platíte v dobré víře a pokud možno také prokážete, kde a jak jste ji získali, nic vám nehrozí. Tedy kromě ztráty peněz – za falešné bankovky vám v bance samozřejmě pravé nedají.

Scéna z gotlandského kamene Stora Hammars I. Podle vědců jde o výjev z rituální popravy zvané krvavý orel.
Brutální vikingský rituál šlo provést, uznali vědci. Oběť prožila děsivé peklo

Zkušení pokladní většinou poznají padělek stupně nebezpečnosti 5, 4 a často i 3 na první pohled. „Amatérští“ uživatelé bankovek by pak měli dát na své instinkty i vědomosti. Instinkt jim například řekne, že papír podivné bankovky je na omak jiný než u běžného pravého platidla; případně chybí značky pro nevidomé. To je první krok.

Druhým pak je prosvícení bankovky a zkontrolování ochranných prvků – vodoznaku, ochranného proužku, soutiskové značky a také skrytého obrazce, iridiscentního (duhově proměnlivého) pruhu a dalších bezpečnostních značek (podrobnosti najdete v aplikaci České peníze).

České bankovky patří ve světě k těm nejlépe zabezpečeným i díky speciálním ochranným prvkům, které se aktivují jen pod ultrafialovým či infračerveným osvícením. Také proto je počet zachycených padělků českých korun poměrně nízký a jejich kvalita poměrně chabá. Rozhodně se nedá říci, že by padělky mohly rozkolísat naši měnovou soustavu – i tak je ale třeba mít se před nimi na pozoru…

Padělatelé se zaměřují nejen na eurové stovky a dvoustovky – velmi lukrativní jsou pro ně i padělky vzácných historických bankovek. Cena této pětitisícovky se na aukcích pohybuje v milionech současných korun!

Mezi padělky korun se vyskytla i pastelkami vybarvená „bankovka“, patinovaná černým pivem.