V galaxii Mléčná dráha, jejíž součástí je i planeta Země, by podle použitých parametrů pravděpodobnosti mělo existovat nejméně 36 pokročilých civilizací schopných vysílat komunikační signály do vesmíru. Ve skutečnosti by prý ten počet mohl být ještě vyšší.

Planeta Země. Ilustrační foto.
Jaká byla šance vzniku života na Zemi? Možná nejsme tak výjimeční, říká studie

"Pokud přijmeme předpoklad, že trvá pět miliard let, než se inteligentní život vytvoří na jiných planetách podobně jako na Zemi, mělo by být v naší galaxii nejméně několik desítek aktivních civilizací," tvrdí astrofyzik Christopher Conselice z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii. "Idea vychází z evoluce vnímané v kosmickém měřítku. Daný výpočet nazýváme astrobiologický Kopernikův limit," dodal.

Zvážit lze různý počet parametrů

K odhadu počtu inteligetních civilizací v galaxii lze využít různé parametry. Conselice s kolegou inženýrem Tomem Westbym proto vytvořili několikero výpočtů na základě různého množství parametrů, které zahrnuli do své úvahy.

Umělecká představa exoplanety LHS 1140b, obíhající kolem hvězdy typu červený trpaslík, jež aspiruje na titul "nejlepší k hledání známek života mimo sluneční soustavu"
Byla objevena další planeta podobná Zemi. Rok na ní trvá zhruba 617 dnů

U "nejslabšího" astrobiologického Kopernikova limitu tak oba vědci zvažovali možnost, že inteligentní život vznikne jednoduše všude, kde je to možné - tedy na kamenných planetách v obyvatelných zónách nacházejících se ve správné vzdálenosti od hostitelské hvězdy odpovídajícího stáří a metalicity (obsahu těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia) - a že tento život přetrvává po celou dobu existence hvězdy.

Takový odhad rázem vytvořil až desítky miliard potenciálních míst ve vesmíru, kde by se život mohl vyskytovat. Současně je však velmi nepravděpodobné, že by v každém z nich opravdu vznikl.

Umělecká vizualizace planety TOI 700 d, která představuje první obyvatelnou zónu podobné velikosti jako Země
NASA objevila první planetu podobnou Zemi. Mohla by na ní být voda

U dalších tří limitů vědci zahrnuli do své úvahy časový rámec, v němž se mohla vyvinout pokročilá civilizace, přičemž jako vzorový příklad použili civilizaci pozemskou. Od vzniku Země uplynulo asi 4,5 miliardy let, než se na ní objevila civilizace s dostatečně pokročilou technologií na to, aby o sobě mohla vyslat do vesmíru elektromagnetický signál: první rádiový signál byl totiž na Zemi odvysílán až v roce 1895.

Parametry u "nejsilnějšího" astrobiologického Kopernikova limitu proto zahrnovaly centrální hvězdu, jejíž metalicita a stáří by se podobaly našemu Slunci (tedy hvězdu, která by vznikla před 5,5 až 4,5 miliardou let), a zvažovaly i životnost komunikující civilizace kolem stovky let (což je doba, po jakou lidstvo dokáže přenášet signály). S těmito zvažovanými údaji došli vědci k závěru, že dolní hranice  možného počtu dalších civilizací činí 36.

Galaxie tvoří velký prostor

"Klasická metoda odhadu počtu inteligentních civilizací spočívá v tom, že hádáte čísla související se životem, kde se názory na tuto věc značně liší. Naše nová studie tyto předpoklady zjednodušuje pomocí nových údajů. Pokud jde o počet civilizací v naší galaxii, nabízí solidní odhad," tvrdí Westby.

Mars. Ilustrační snímek
Mars zřejmě nebyl vždy mrtvou planetou. Pozoruhodný nález to naznačuje

Pokud ale v naší galaxii skutečně existuje 36 civilizací schopných vysílat do vesmíru elektromagnetické signály, proč jsme na ně dosud nenarazili? Nebo proč nenašly ony nás? Jak uvádí web Science Alert, galaxie je pořád příliš rozlehlá. Pokud je zvažovaných 36 civilizací rozptýleno po celém jejím prostoru, pak podle výpočtu obou vědců je jedna od druhé vzdálena v průměru 17 tisíc světelných let.