„Dospívající v době lockdownu spali o více než hodinu déle než v normální školy dny. A to mělo pozitivní vliv na jejich zdraví," uvádí vědci ve studii, kterou zveřejnili v časopisu JAMA Network

Vědci vychází z porovnání dat od 3 600 studentů středních škol žijících v okolí Curychu, kteří v dotazníku popsali svoje chování v lockdownu, a dat od 5 300 studentů ze stejné oblasti, která byla získána v roce 2017, tedy ještě před vypuknutím koronavirové pandemie.

Laboratorní vyhodnocení testů na covid-19 - ilustrační foto.
Karantény se ruší. Izolace se při nákaze prodlouží na sedm dní, rozhodla hygiena

„Studenti, kteří kvůli lockdownu nechodili do školy, denně celkově spali o 75 minut více. Zlepšila se tím kvalita jejich života, a zároveň snížila míra konzumace alkoholu a kofeinu," přiblížil Oskar Jenni z Curyšské univerzity, který se na výzkumu podílel. V průměru si středoškoláci ráno přispali hodinu a půl, a naopak chodili o čtvrt hodiny později spát, z čehož vzniklo konečné číslo 75 minut.

Přínosy pozdějšího startu 

Podle vědců dokonce delší a kvalitnější spánek dospívajících alespoň trochu vyvážil všechno negativní, co této skupině lidí přinesla pandemie - zejména nemožnost setkávat se s přáteli.

Odborníci zároveň tvrdí, že možnost ranního přispání si je pro dospívající důležitá nejen v době lockdownu, ale mělo by se na ni myslet i za "normálních" dní, kdy středoškoláci míří do školních lavic. „Naše zjištění jasně naznačují, že pozdější začátek výuky ve školách, který mladým zajistí delší spánek, přináší pouze benefity," zdůraznil Jenni.

Výzkum švýcarských vědců není první, který tvrdí, že brzké ranní vstávání do školy je pro mladé lidi spíše negativem než pozitivem, a moc dobrého podobný systém nepřináší. „Již studie v minulosti ukázaly, že když mají děti a dospívající možnost ráno déle spát, dokáží se pak lépe soustředit a přispívá to k jejich celkové psychické i fyzické pohodě," konstatuje web Science Alert.