Elon Musk chce začít testovat mozkové čipy na lidech. Sám si jeden pořídí

Při prezentaci mozkového implantátu nazvaného Link společnosti Neuralink, zabývající se zdravotnickými technologiemi, její majitel Elon Musk prohlásil, že očekává během následujícího půl roku start testování bezdrátového čipu na lidech, který bude analyzovat motorickou kůru mozkovou.

„Chceme však být nesmírně opatrní. Musíme si být jisti, že zařízení bude správně fungovat, než ho vložíme do člověka,“ řekl americký multimiliardář podle agentury Reuters. Aby dokázal publiku svou důvěru v inovační technologii, prohlásil, že sám si chce jeden implantát pořídit. 

Bez krku, s pařátem místo prstů. Tak má vypadat člověk za 800 let

Čipy společnosti Neuralink mají propojit lidský mozek s počítačem. Při prvotním testování byly vloženy mimo jiné do hlav primátů. Ti díky zabudovanému implantátu dokázali „telepaticky“ pohnout kurzorem myši na monitoru.

Firma věří, že bezdrátové čipy pomohou nejen lidem s ochrnutím ovládat počítače mimo laboratorní prostředí, ale mohly by obnovit i plnou funkčnost těla a verbální komunikaci u jedinců s poškozenou míchou. Podle reportáže stanice CNBC by dokonce také mohly navrátit zrak slepým jedincům, a to i těm, kteří se s postižením již narodili.

Muskovy výroky neodráží stav oboru

Ačkoliv prezentace mohla vyznít jako zajímavý příslib budoucnosti, je faktem, že Neuralink nepředstavil své zařízení poprvé. Právě kvůli tomu se na listopadovou ukázku snesla kritika od odborníků, podle kterých nabídla jen málo novinek oproti dřívějšku.

„Jedná se o postupné pokroky,“ řekl pro New York Times neurochirurg a neurolog na Perelmanově lékařské fakultě Pensylvánské univerzity doktor Daniel Yoshor, který pracoval s podobnými zařízeními. Podle něj je sice hardware působivý, ale nepředstavuje dramatický pokrok v obnově nebo zlepšení funkce mozku. Dodal, že inženýrské práce Neuralinku jsou důležitým pokrokem, ale prezentované výsledky již tak významné nejsou.

Jak člověk vidí svět pod vlivem halucinogenů? Vědkyně vytvořila přesná videa

Elon Musk ale tvrdí opak, podle něj bylo na výrobku dosaženo progresu. „Pokrok se zpočátku, zejména pokud se jedná o lidi, bude zdát mučivě pomalý, ale děláme všechno pro to, abychom ho výrazně rozšířili. Teoreticky by tedy měl být exponenciální,“ sdělil nejbohatší muž světa.

Sebejistě pak prohlásil, že jeho zařízení umožní vidět slepým. U publika sice sklidil potlesk, ale specialisté jsou skeptičtí. „Neřekl bych to tak přesvědčivě,“ řekl Yoshor. „U pacienta s vrozenou slepotou bych si tímto druhem zařízení nebyl příliš jistý,“ upřesnil.

Zařízení Link vypadá jako mince se stovkami vláken tenkých jako vlas. Neuralink již v roce 2020 prezentovala, jak by měla probíhat implementace do mozku. Chirurgický robot vyřízne otvor v lebce a zasune vlákna elektrod do šedé hmoty mozkové. Část připomínající minci se usadí ve vyříznutém prostoru lebky, a tím se spolu s ní zarovná. V té době byl čip vložen do mozku prasete. O rok později pak společnost představila video, kde opice s implementovaným čipem hraje videohru Pong.

Již na prezentaci před dvěma lety Musk naznačil, že bezdrátový mozkový čip by mohl „vyléčit“ ochrnutí, problémy s nespavostí nebo poskytnout „nadlidský zrak“. Ujistil však, že technologie se nebude implementovat zdravým lidem. To také letos potvrdila docentka biomedicínského inženýrství na Michiganské univerzitě Cindy Chesteková, která pracuje na obnově funkcí amputovaných končetin. „Nikdo nemluví o tom, že by se zařízení implementovalo normálně fungujícím jedincům,“ řekla pro New York Times.

Testování na lidech

Společnost Neuralink nemá povolení Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) k prodeji čipů Link. Musk však podle Reuters uvedl, že firma federální agentuře předložila většinu dokumentů pro schválení implantace zařízení do člověka. Hlavním zájmem FDA bude bezpečnost pro lidi. Docentka neurovědy na Coloradské univerzitě Cristin Welleová, která se u federálního úřadu podílela na přípravě pokynů pro počítačové implantáty do mozku, se deníku New York Times svěřila, že agentura se zaměří na to, zda by zařízení mohlo poškodit mozek, nebo zda by mohlo představovat nepřiměřená rizika pro pacienty. Dosud se testy tedy provádí na zvířatech: ovcích, prasatech a primátech.

Několik dalších společností a vědců ale již získalo od agentury povolení ke studiu podobných zařízení na lidech. V roce 2004 se testovala sestava mikroelektrod nazvaná Utah, což je zařízení o velikosti dětského aspirinu vybavené hroty, které se chirurgicky umisťuje do mozku.

Pomocí drátů se pak připojuje k malému počítači instalovanému na hlavě, který slouží pro přenos informací. Tento systém nervového rozhraní se nazývá BrainGate. Pomocí něj vědci hledají vzory v elektrickém proudu neuronů, které signalizují záměr mozku napsat písmena nebo zvednout ruku. Kód následně přikáže počítači nebo robotovi, aby daný úkol provedl.

Přelom v odhalení covidu: Vědci vyvinuli masku, která ho rozpozná za 10 minut

Toto zařízení vyzkoušely tři desítky pacientů. Lidé s ochrnutím díky tomu i s pomocí robotické ruky v roce 2011 zvedli skořicové latté, o rok později zvládli napsat slova citující Shakespeara a v roce 2016 manipulovali se lžíci s bramborovou kaší.

Soustava ale není vhodná k dlouhodobému používání. Jelikož vyčnívá z lebky a připoutává uživatele ke kabelu spojenému s počítačem, pacienta tak vystavuje riziku infekce mozku.