Experti zažehli novou naději pro včasnou detekci závažného onemocnění - demence. Našli biologické markery této choroby ve vzorcích krve od více než 52 tisíc zdravých dobrovolníků zapsaných v britském projektu UK Biobank.

Češi stárnou a přibývá těch s demencí. Podle odhadů postihuje demence v Evropě až pět milionů lidí:

Podle odhadů postihuje demence až 5 milionů lidí v Evropě, dvakrát častěji ženy než muže
Přibývá lidí s demencí. Ústav je vhodný, když už se bojíte, radí odborníci

V rámci nové studie vědci z Univerzity ve Warwicku a Univerzity Fu-tan v Číně mezi lety 2006 a 2010 odebrali a zmrazili vzorky krve padesáti tisícům dospělých Britů bez demence. Začali je analyzovat o deset až patnáct let později.

Diagnostika rizika demence více než deset let předem 

Analýzou krve našli vzorce čtyř proteinů spojených s nástupem demence, vaskulární demence a Alzheimerovy choroby v pozdním vyšším věku. Tyto nemoci se nakonec projevily u 1417 lidí. U pacientů se zvýšenou hladinou GFAP (gliální fibrilární acidický protein) byla dvakrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí demence.

Při kombinaci s dalšími rizikovými faktory, jako je věk, pohlaví nebo genetická náchylnost mohli vědci s 90% přesností určit, kteří participanti budou trpět demencí skoro patnáct let předtím, než by se u nich klinicky projevila. Objevené proteiny se vyskytují v krevní plazmě a jsou markery biologických změn, ke kterým dochází při demenci či Alzheimerově chorobě.

Co je to demence?

Zdroj: Youtube

Včasné odhalení rizika nemocí je zásadní. Na základě informací krevních testů by lékaři mohli v budoucnu rozhodnout, které pacienty budou dále vyšetřovat a kteří podstoupí například kompletní diagnostický test na Alzheimerovu chorobu. Navíc existují nové léky, které mohou při včasném odhalení nemoci zpomalit její progresi.

Příjemnější alternativa k běžným metodám

Velkou výhodou analýzy plazmatických bílkovin obsažených v krevní plazmě je to, že vyžaduje pouze rutinní krevní testy podobné těm, které se provádějí při návštěvách v nemocnici či při pravidelných kontrolách. Portál Sky News doplňuje, že metoda představuje jednoduchou alternativu k invazivnějším postupům, jako je lumbální punkce, která vyžaduje odběr mozkomíšního moku z páteře.

Vědci z Oxfordu rozpoznali jedenáct nejrizikovějších faktorů pro vznik demence:

Alzheimerova choroba postihne průměrně každého 20. člověka staršího 65 let, přičemž má na svědomí zhruba polovinu všech případů stařecké demence. (Ilustrační snímek)
Hrozí vám demence? Těchto jedenáct rizikových faktorů tomu nasvědčuje

Vědci nyní jednají s několika společnostmi o vývoji tohoto testu. Problémem je, že by jeho cena v současnosti byla několik set liber (v přepočtu více než tři tisíce korun). Zároveň ještě musí projít schvalovacím řízením, aby se mohl použít ve zdravotnictví.

S novými poznatky mají vědci další plány. „Doufáme, že se nám podaří vyvinout screeningovou sadu pro praktické lékaře,“ citoval list The Guardian Jianfenge Fenga.

Někteří experti ale stojí nohama na zemi. Ředitel výzkumu a inovací v Alzheimer's Society Richard Oakley například uvedl, že je pro vyvinutí testů pro včasnou diagnózu demence nutno více práce a času. Je toho názoru, že nyní jsou potřeba spíše krevní testy fungující v reálném čase, které mohou diagnostikovat demenci při prvotních příznacích.

Stále více pacientů s demenci

Demence se vyznačuje poruchou kognitivních funkcí, jako je paměť, schopnost učení či porozumění, řeči a orientace. Narušeny mohou být i emoční a sociální dovednosti.

České republice pacientů s demencí stále přibývá. Podle odhadů jí trpí až kolem 150 tisíc lidí, v roce 2050 jich může být až tři sta tisíc. Mezi nejčastější příčiny patří Alzheimerova choroba, další je Parkinsonova nemoc či mozkové příhody (vaskulární demence). Nemocí trpí v Evropě až pět milionů lidí, postihuje přitom dvakrát častěji ženy než muže.

V Česku přibývá případů demence. Čeští lékaři chtějí vylepšit léčebné postupy:

V Česku přibývá případů demence. Ilustrační snímek
V Česku sílí pandemie demence. Chybí dost lůžek pro nemocné

Mezi nejrizikovější faktory patří vyšší věk, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo nízká úroveň vzdělání. V České republice to pak jsou mimo jiné fyzická neaktivita, kouření, alkohol, nezdravá výživa, cukrovka a sociální izolace.