Meteority, návratový modul i vybavení kosmonautů. To je česká stopa ve vesmíru

Největší zastoupení mají meteority. U nás je známo celkem dvacet čtyři lokalit jejich dopadu. Téměř všechny meteority, které spadly a byly nalezeny na území České republiky, vlastní nebo má v trvalé zápůjčce mineralogicko - petrologické oddělení Národního muzea v Praze.

Meteority - odkud se berou a kolik váží nejtěžší z nich:

Nejstarším meteoritem nalezeným u nás je meteorit Opava, jehož stáří se odhaduje minimálně do období paleolitu. Uvádí to Blanka Šreinová s Marcelou Bukovanskou z Národního muzea v Praze ve své práci Meteority v České republice. Mezi nejnovější nálezy patří meteorit Benešov, jehož pád byl pozorovaný v roce 1991, avšak nalezen byl až v roce 2011. Mezi nejnověji pozorovanými pády je meteorit Morávka v roce 2000.

Cenná sbírka v Národním muzeu v Praze

Národní muzeum v Praze na svém webu v sekci naše sbírky představuje kolekci meteoritů, která obsahuje 519 položek zahrnujících všechny základní typy meteoritů, tj. chondrity, achondrity, železa, pallasity, mesosiderity, měsíční a marsovské meteority.

Sbírku meteoritů Národního muzea založil profesor Karel Vrba (v letech 1882 – 1922 správce zdejších mineralogických sbírek), který pochopil jejich význam jako materiálu sloužícího k výzkumu vzniku a vývoje Sluneční soustavy a Země.

Velká ohnivá show. Experti vědí, jak přesně zanikne Mezinárodní vesmírná stanice

První menší skupinu meteoritů vyčlenil z mineralogické sbírky a tuto kolekci vzápětí soustavně doplňoval koupěmi. V roce 1904 zpřístupnil Vrba veřejnosti první expozici meteoritů.

„Sbírka je mimořádně cenná, protože obsahuje většinu historických ukázek meteoritů,“ píše se v textu muzea. Jsou v ní ukázky nejstaršího pozorovaného a zároveň doloženého pádu meteoritu Ensisheim v roce 1492 či slavných pádů meteoritů Mauerkirchen (1768) a uhlíkatého chondritu Orgueil (1864).

Sál meteoritů v Národním muzeu v Praze.Zdroj: se svolením Národního muzea Praha

Význam sbírky spočívá také v tom, že obsahuje 53 ukázek jednotlivých kusů meteoritů z většiny pádů a nálezů na území České republiky. Jsou to meteority Loket (pád cca 1400), Ploskovice (pád 1723), Tábor (pád 1753), Lysá (pád 1808), Stonařov (pád 1808), Žebrák (pád 1824), Bohumilice (nález 1829), Blansko (pád 1833) nebo Broumov (pád 1847), což byl třetí pozorovaný pád železného meteoritu na světě.

Přelomový objev. V Ostravě našli 15 tisíc let starý valoun s mamutem a koněm

Největším meteoritem sbírky je železný meteorit Campo del Cielo (Argentina) o hmotnosti 83 kg, získaný v roce 2018. Druhým největším meteoritem sbírky je železný meteorit Canyon Diablo o hmotnosti 69 kg.

Je to zlomek velkého meteoritu, který při dopadu na Zemi vyhloubil slavný Barringerův kráter v Arizoně (USA), jedná se o vůbec první rozpoznaný meteoritový kráter na světě.

Hromadný pád meteoritů u Ploskovic

„Meteorit Ploskovice je nejstarším dokumentovaným pádem kamenných meteoritů - chondritů v České republice. Dne 22. června 1723 došlo ve 2 hodiny odpoledne k hromadnému pádu zmíněných meteoritů v oblasti mezi Ploskovicemi a Liběšicemi v Ústeckém kraji. Bylo nalezeno přibližně 33 chondritů o celkové hmotnosti 37 kg.

Nečekaný jev vyděsil vědce: Hladina oceánu se náhle ohřála na rekordní teplotu

Pád meteoritů byl doprovázen hlasitým zvukovým projevem, který byl slyšitelný až v Praze. Do dnešního dne se dochovala jen část malých úlomků meteoritů, které jsou nejen ve sbírce Národního muzea v Praze, ale také v muzeu ve Vídni nebo v Londýně,“ podrobně informují Blanka Šreinová s Marcela Bukovanská ve své práci Meteority v České republice.

Na meteorit si můžete sáhnout

Meteority jsou v Národním muzeu v Praze jsou pro veřejnost vystaveny v rámci Sálu minerálů. „Nachází se zde také jeden haptický prvek, a to meteorit, na který si mohou návštěvníci sáhnout,“ prozradila Deníku Alena Dospělová z oddělení vnějších vztahů Národního muzea Praha.

Sál meteoritů v Národním muzeu v Praze. Meteorit, na který si mohou návštěvníci sáhnout.Zdroj: se svolením Národního muzea Praha

Vydat se za posly z vesmíru je možné také do Frýdku – Místku, kde se nachází Muzeum meteoritů na Náměstí Svobody. To kromě prohlídky exponátů nabízí také přednášky, ale i prodej samotných meteoritů nebo jejich řezů přes e-shop. Najdete zde i odkaz na největší databázi meteoritů světa.

Co je to meteorit

Meteorit, jak uvádí wikipedie, je menší kosmické těleso, původně nazývané meteroid, které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země, popřípadě jiné planety. Pokud středně velký nebo větší meteorit vletí do zemské atmosféry, lze při tom pozorovat světelný jev, který se nazývá meteor, v případě větší jasnosti pak bolid.

Rychlost meteorů v atmosféře dosahuje obvykle od 11 do 72 km/s. Pro malá tělesa se používá označení mikrometeorit. Meteority se dělí na dva základní typy – chondrity a siderity. Podle složení lze meteority dělit na železné, kamenoželezné a kamenné, přičemž kamenné jsou nejhojnější.

VIDEO: Modulu Hakuto-R se zřejmě nepodařilo přistání na Měsíci, zřítil se

Chondrit je meteorit složen především z křemičitanů. Na průřezu jsou patrné kulové granule, které se jmenují chondrule. V pozemských podmínkách jsou velmi reaktivní a rychle se erodují. Siderit, nezaměňovat s minerálem siderit, je složen především ze železa a niklu. Na rozdíl od chondritů, které po celé trvání sluneční soustavy neprošly chemickým ani horotvorným procesem, pocházejí siderity pravděpodobně z jader rozbitých planetek. 

Návratový modul a program Interkosmos

Mezi věci z vesmíru, které jsou k vidění na našem území, můžeme přidat také návratový modul kosmické lodi Sojuz 28 ve kterém se vrátil na Zem první československý kosmonaut Vladimír Remek se svým parťákem Alexejem Gubarevem.

Vladimír Remek: Na oběžnou dráhu to trvá 9 minut

Modul přistál 10. března 1978 v 13 hodin 44 minut 40 sekund Koordinovaného světového času (UTC) v poušti, 310 km západně od města Celinograd. Modul a klíč k němu byl slavnostně předán do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze 25. dubna 1981.

Unikátní kosmický dopravní prostředek, jediný v Česku, má ve své sbírce Letecké muzeum VHÚ Kbely a návštěvníci jej mohou spatřit na vlastní oči. Kromě něj muzeum ještě představuje vzorky kosmické stravy, různé vědecké přístroje zkoumající vesmírné částice, nebo lidskou fyziologii, a dobové fotografie.

Na webové stránce Vojenského historického ústavu se můžete dočíst, že se jedná o podsbírku s názvem Kosmonautika, která se vztahuje hlavně k československé účasti na programu Interkosmos.

Čeští a slovenští kosmonauti, kteří se podívali do vesmíru:

Najdeme zde i skafandr o rozměrech 1 600 x 600 x 300 milimetrů a hmotnosti asi 10 kilogramů, který věnoval do sbírky VHÚ po svém letu do kosmu v roce 1978 tehdy sám Vladimír Remek.

Záchranný kosmický skafandr, takzvaně lehkého typu Sokol, tvořila měkká vícevrstvá hermetická kombinéza, pevně spojená se sklopnou přilbou a odnímatelnými rukavicemi. V současnosti se ale tyto exponáty nacházejí v depozitáři. V Armádním muzeu na Žižkově je k vidění měsíční kámen, který byl získán ze Spojených států.