Takzvaná ďábelská kometa se řítí Sluneční soustavou a při své cestě proletí i v blízkosti Země. Bát se jí lidé nemusí. Vědec z Lovellovy observatoře Teddy Kareta zabývající se studiem těchto jevů pro server Insider zdůraznil, že ačkoliv je asteroid velký a neobvyklý svým tvarem, není pro naši planetu hrozbou. „Jeho hrozivé jméno je odkazem na výskyt takzvaných rohů,“ dodal astronom.

Konec hvězdy ve středu Sluneční soustavy bude podle odborníků „epický“. Slunce po svém skonu vyvrhne do vesmíru materiál, který v něm bude zářit ještě dalších deset tisíc let
Jak jednou zanikne Slunce? Vědci už vědí, půjde o epický jev

Kometa s vědeckým označením 12P/Pons-Brooks se na pozemské obloze naposledy objevila před více než sedmdesáti lety. Podle jasnosti odborníci odhadli, že její jádro může mít v průměru až 19,9 kilometru, obvyklá šířka komet se přitom pohybuje od 0,9 do 2,9 kilometru. To je důkazem, že se jedná o skutečně obrovské těleso. „Je vzácná,“ sdělil Kareta.

Podle astronomů bude úkaz nejviditelnější na jaře příštího roku. „Může být natolik jasný, že jej lze pozorovat pouhým okem nebo dalekohledem. Nebude to ale kvůli tomu, že by kometa byla v těsné blízkosti Země,“ upřesnil Kareta. V době největšího přiblížení k planetě totiž bude ve vzdálenosti asi jeden a půl astronomické jednotky, tedy více než 224 milionů kilometrů.

Ďábelská kometa se blíží k Zemi:

Zdroj: Youtube

Podle serveru Astronomy bude jev nejlépe viditelný v Severní Americe, kde současně bude probíhat úplně zatmění Slunce, takže bude možné pozorovat opravdu mimořádnou událost.

Záhadné rohy

Pro vědce je záhadou zejména vzhled komety, respektive její rohy. Ve skutečnosti se nejspíš jedná o stopy plynu a prachu vznikající zvláštní sérií výbuchů, kterým experti dosud nerozumí.

Odborníci zatím pouze vědí, že když exploze nastanou, kometa velmi rychle na krátkou dobu zjasní, a poté se vrátí do svého původního stavu. „U Pons-Brooksovy komety se jedná o opravdu velká vzplanutí. Proto je pro nás natolik zajímavá,“ řekl Kareta. Experti letos zpozorovali již dvě takové exploze, a to v červenci a na začátku října.

Výbuchy byly zajímavé i vzhledem k jejich četnosti a místu výskytu. Podle jedné z teorií obsahují komety formy ledu, které při prvním vystavení slunečnímu teplu způsobují těkavé exploze. Jsou zpravidla pozorovány blíž k Slunci a ne příliš často, většinou dvakrát za pět let. Ďábelská kometa ovšem vybuchuje relativně často a navíc daleko od Slunce.

Asteroid Dimorfos známý díky misi DART přidává vědcům vrásky. Jeho oběžná dráha se stále zkracuje.
Asteroid, do kterého narazila NASA, se začal chovat divně. Něco se s ním děje

Pro experty je to matoucí. „Nyní se nachází dokonce dál než Mars, kde prostě není takové teplo,“ sdělil astronom pro server Insider. Vědci si tedy kladou otázku, kde se bere tolik energie pohánějící velké výbuchy.

Pons-Brooksova „ďábelská“ kometa

  • Poprvé ji spatřil lovec komet Jean-Louis Pons v roce 1812. V té době však nebylo možné přesně předpovědět, kdy se vrátí.
  • Znovu ji objevil v roce 1883 astronom William Brooks.
  • V průměru má 17 až 19 kilometrů. Vědci proto uvádí, že je dvakrát větší než Mount Everest.
  • Naposledy byla spatřena v roce 1954.
  • Znovu ji lze pozorovat 21. dubna 2024.