Prostě v komunálních volbách v Novém Strašecí bude o co hrát, ať už mluvíme o hřišti u školky nebo sportovcích s míčem.

Jako téma vidí (ne)dostatek míst ve školách a školkách i čtenáři Deníku. Už několik měsíců mají totiž možnost vyplnit volební dotazník, ve kterém se redakce ptá i na nejdůležitější téma voleb v jejich městě či obci. Více než třetina těch, kteří dotazník vyplnili a uvedli jako trvalé bydliště Nové Strašecí, mají za toto téma právě školství. Pro zajímavost, druhým častým tématem byl stav silnic a doprava.

Názor čtenářů přímo na počty míst ve školkách v Novém Strašecí zajímal Deník i tento týden v anketě na webu Rakovnický deník. Zde by polovina respondentů rozšiřovala stávající školky a čtvrtina by pak postavila rovnou novou. Ovšem zbylá čtvrtina by prozatím téma škol a školek odložila vzhledem k energetické krizi, kdy budou peníze potřeba jinde.

Co udělat s nedostatkem míst ve školách v Novém Strašecí? Podívejte se, jak hlasovali čtenáři Deníku:

Zatím to vypadá, že nejspokojenější bude čtvrtina volající po nové školce či škole. Novostrašečtí zastupitelé totiž na jaře schválili nový strategický plán rozvoje města v letech 2022 – 2030. „Město se nám rozrůstá, za jeden rok přibyla prakticky jedna celá třída dětí. Kapacita školek i školy už je na hraně. Proto je pro nás také výstavba školského zařízení prioritou a už se pracuje na projektové dokumentaci. Stavba by měla stát více než dvacet milionů a chtěli bychom zažádat o dotaci,“ konstatoval místostarosta Nového Strašecí Jan Bureš.

Jeho slova o hraně kapacit podporuje i fakt, že letos se do novostrašecké ZŠ a MŠ Komenského přihlásilo 130 dětí. „Zájem o školu je velký a kapacita už je prakticky vyčerpaná. Z tohoto počtu má sice zhruba pětadvacet dětí odklad, ale na druhou stranu končilo jen devadesát deváťáků. Když k tomu připočteme nové žáky z Ukrajiny, už jsme opravdu na hraně,“ řekl Deníku ředitel školy Petr Chochola.

Důležitá se zdá i zmínka o dotacích. Rozhodující pro plány i nových zastupitelů budou finance. V Novém Strašecí chtějí peníze na školy, silnice či sportoviště získat od těch, kteří ve městě něco budou stavět. Umožnit to mají nové zásady pro výstavbu, ve kterých jsou stanoveny příspěvky do rozpočtu od developerů i stavebníků na zajištění infrastruktury.

V Novém Strašecí jde do voleb sedm stran, hnutí a koalic: Společně pro Nové Strašecí a Pecínov a STAN, KSČM, Město pro rodinu – rodina pro město, Naše město, Nezávislí 2018, Nové Strašecí sobě, ODS.

Post starosty obhajuje Karel Filip. Ten minulé volby vedl kandidátku ČSSD a byl také členem strany, ani jedno už ale neplatí a uskupení, kde je Filip jedničkou, nese název Naše město.

Druhé místo minule obsadila kandidátka Společně pro Nové Strašecí a Pecínov, které i letos nasazuje jako lídra Pavla Nováka. Třetí pak bylo Město pro rodinu – rodina pro město. Ani zde neměnili lídra a vede je jako minule místostarosta města Jan Bureš.

Nejstarším a nejmladším kandidátem jsou v Novém Strašecí dvě ženy, šestaosmdesátiletá penzistka Zdeňka Marečková (KSČM) a pětadvacetiletá sbormistryně Eliška Horáková (Společně pro Nové Strašecí a Pecínov a STAN).

Povinnosti přispět budou podléhat všechny bytové domy, které budou mít alespoň čtyři byty, ale i rodinné domy, budou-li součástí projektu, obsahujícího maximálně tři bytové jednotky. Výše příspěvku u bytových domů s výměrou s průměrnou plochou bytů do 40 metrů čtverečních činí 15 tisíc korun, do 60 metrů 20 tisíc korun, do 80 metrů 25 tisíc korun a nad 80 metrů čtverečních 30 tisíc korun. Takový je i příspěvek u jednoho rodinného domu s nejvýš třemi bytovými jednotkami. U staveb technické a dopravní infrastruktury v rámci parcelace pozemků pro bytové či rodinné domy činí příspěvek 30 tisíc korun za každou parcelu pro výstavbu domu.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

„Města stanoví, za jakých podmínek se mohou stavět rodinné domy a developerské projekty, ale i průmyslové objekty. To vše má vazbu na dopravní infrastrukturu, na školy, školky, čistírny odpadních vod, sport či kulturu. Noví obyvatelé budou využívat plný servis města, proto jsme příspěvky stanovili,“ vysvětlil místostarosta Bureš.

Sloupek šéfredaktora Martina Rumlera: Jak jsme vybírali volební téma a co nakonec může rozhodnout 

close Šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler. info Zdroj: DENÍK/archiv zoom_in Šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler. Když jsme v redakci Deníku hledali cestu, jak zjistit témata, která v Praze a středočeských městech a obcích budou hrát nějakou roli ve volbách, zkusili jsme webovou anketu. A do začátku tohoto týdne jsme sesbírali čtyři tisíce odpovědí vás – našich čtenářů a hlavně voličů, kteří se 23. a 24. září vydají rozhodnout o podobě radnic na další čtyři roky.

Už při zběžném pohledu na průběžné výsledky bylo jasné, co dnes trápí obyvatele měst a obcí. Bez ohledu na pořadí to jsou doprava, dostupnost bydlení, (ne)dostupnost zdravotní péče, nebo počet míst ve školách a školkách.

Snažili jsme se v nich i se znalostí místních poměrů našich redaktorů vybrat pro to které místo to jedno zásadní. Jenomže váha všech se postupně měnila. Zatímco zpočátku se občas objevilo volební téma odrážející postoj k válečným uprchlíkům, ve finále se více a více objevovalo téma energetické krize a strachu ze sociální krize.

Ačkoli tedy nakonec najdete v našem výběru ve vašem okrese či městě třeba územní plán jako v Mnichově Hradišti, politické třenice, jejímž příkladem je dění kolem neratovické polikliniky, nebo hádky o nemocnici v Čáslavi a budoucnost centra Dobříše, vykukuje zpoza rohu cena energií, chudnutí a také to, jak se vedení radnic postaví k pomoci obyvatelům, na které zdražení zásadně dolehne.

Jsem přesvědčen, že ačkoli by všechny obce a města rády stavěly tu silnici, tu parkovací dům a jinde sportovní halu, projdou městské kasy velikou zkouškou, která ukáže, jak dobrými hospodáři byla minulá vedení a jak chytrými investory i sociálními pracovníky jsou povolební vedení radnic.

Zářijové volby možná ve vašem městě nerozhodne jedno konkrétní téma, ale zářijové volby určitě rozhodnou o tom, kdo bude z pozice starosty, radního či řadového zastupitele muset přijímat i nepopulární opatření, vysvětlovat, proč na to, či ono nejsou peníze a hlavně vymyslet jasnou a jednoduchou, přitom však účinnou, cestu, jak svým sousedům v rámci možností komunální politiky pomoci překlenout krizi a nedopustit ztráty bydlení, důvěry ve volené politiky a vůbec ve společnost.