Do pavlíkovské galerie přivezl spoustu fotografií, které doplnil povídáním. Díky svému zvučnému hlasu přednášel bez mikrofonu, a to velmi vtipně a poutavě. Jak sám pronesl, přednášku povede "neseriozně", protože kdyby ji vedl vážně, byla by velmi depresivní a smutná. Přítomné vyzval, aby ji brali lehce s humorem a nadsázkou.

V Severní Korei strávil sedm dní a během dvou hodin diváky seznámil s programem cesty, který byl velmi přesně naplánovaný do nejmenšího detailu a nějaká změna či vybočení nebylo myslitelné.

Zazněly i různé perličky a zajímavosti, například že v této zemi jezdí československé tramvaje, výpravy doprovází kameramani, kteří všechno natáčejí, zmrzlinu si nemůžete koupit, když na ni máte chuť, protože je na programu až třetí den, fotit se smí jen to hezké a autobus s turisty má přísně vymezenou trasu hezkými a opravenými ulicemi, které ze zadní strany již tak pěkné nejsou a pro ženy je největším snem sloužit v armádě. Často během cesty v autobuse na dotaz, co je tohle, zaznělo „to není důležité".

Korejská lidově demokratická republika je zemí mnoha paradoxů a jak na závěr Vladimír Váchal dodal: „Přál bych všem mladým, aby hodně cestovali a poznali, že my se tady doma máme dobře,“ zde platí mírou vrchovatou. Celá přednáška byla velmi vtipná a humorná, ale občas přítomné i mrazilo, když si uvědomili skutečnost, jak to v téhle zemi vypadá.

Lenka Rodová