Na vrcholu své běžecké výkonnosti byl Jára Cimrman přesně v době konání prvních novodobých olympijských her v Řecku roku 1896, kdy mu bylo 37 až 43let, a proto se rozhodl k účasti v maratonském závodě. V seznamu startujících závodníků však není uváděn, protože se dostavil pozdě na start. Přesto se nám podařilo z pramenů zjistit, že v Athenách skutečně byl a závodu se zúčastnil.

Jak probíhal samotný závod? Své soupeře Cimrman brzy doběhl. Ti zpočátku nebrali jeho běh vážně, někteří se mu dokonce posmívali. Pozdější vítěz dokonce na něj pokřikoval. Co ten obtloustlý chasník tu chce? Soupeři v té chvíli netušili, že Cimrman není obézní, ale má na popruhu pod dresem připevněné sáčky s ovocným rosolem, což někteří maratonci používají jako vitamínové bomby.

Cimrmanovi soupeři postupně odpadali, někteří favorité závod úplně vzdali. Jeden z domácích běžců byl dokonce diskvalifikován, neboť se ukázalo, že se kus cesty svezl. Diskvalifikován však bohužel nebyl oficiální vítěz maratonu, Spyridon Louis, ale Jára Cimrman, protože během závodu prokazatelně dopoval v jedné z řeckých taveren. Všimněte si názvu taveren, odtud vznik českého slova kalírna, ale i dalšího českého výrazu kalit. Z těchto důvodů doporučujeme všem závodníkům nejenom běhat okruhy, ale se i občerstvovat a řadně kalit.

Pohádkové bruslení na zimním stadionu v Rakovníku.
Podívejte se: Malí i velcí si v Rakovníku užili pohádkové bruslení

Ale vraťme se k závodu. Neregulérní způsoby závodění a naprosto nesportovní chování diváků, kdy v závěrečných kilometrech diváci na Cimrmana pískali, protože nevyhrával jejich závodník, Cimrmana zcela znechutily. Přestože měl několikaminutový náskok a o jeho vítězství tedy nemohlo být pochyb, rozhodl se 195m před cílem skončit. Neměl zapotřebí za těchto okolností přebírat před sportovně zaostalým publikem zlatou medaili a další ceny pro vítěze. Před branou stadionu zvolal „Řecko – polibte mi všecko!“ a Athény rozhořčeně opustil.

Doma byl však Jára Cimrman přijat jako skutečný vítěz olympijského maratonu, padl i návrh nazývat na jeho počest tuto trať Járathon. V Novém Strašecí dokonce byly i snahy přejmenovat Komenského náměstí na Cimrmanovo. To Cimrman ve své skromnosti odmítl. Ukončil kariéru a hodil své běžecké boty do davu diváků (toto gesto po něm opakují sportovci různých odvětví dodnes).

Své předky měl Cimrman i v Novém Strašecí, protože v jedné z místních kalíren z řeckého (taveren) byl nalezen tento Cimrmanův kufr. Z tohoto důvodu a na počest tohoto skvělého sportovce byl uspořádán i tento kufroběžecký závod, jehož posláním není běhat zde ve sportovním oblečení, ale právě ve společenském obleku. Cimrman totiž tvrdil, budete-li chtít dohnat autobus, nemůžete se převlékat do trička a trenýrek, ale musíte běžet, jak jste oblečeni.

Nejmladší účastnice – E. Lupáková

Nejmladší účastnék – Jakub Hába

Nejstarší účastník – Rudolf Bunter

Nejvzdálenější účastníci – P. Králová a E. Zelenská

Nejvíce rodinných  příslušníků – Gregorovi NS

Nejtěžší účastník – F. Hába

Nejrychlejší závodník a držitel putovního Cimrmanova kufru V. Kulhánek

Nejrychlejší účastnice mladší kategorie – sestry Bunterovi

Nejrychlejší účastník -L. Bauma

Akci moderoval Vít Hofman. K dobré náladě hrál pan Chaloupka.

Karel Filip, starosta Nového Strašecí