„Matěj Kopecký byl můj děda. Kromě loutkových představení pro děti hrál i historické hry pro dospělé, například Lešetínský kovář, Psohlavci, Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera, Jan Žižka z Trocnova. Každý den hráli něco jiného, aby vydrželi dlouho na jednom místě,“ vypráví Jan Kopecký, který je už desátou generací loutkářské rodiny. 

Představení Cesta kolem světa už hrál jeho otec a to doslova po celém světě. Tomu se přizpůsobily i loutky, takže, když hrál v Rusku, v představení vystupovali Kozáci, v Africe zase černošští muzikanti. Ale ústřední postavou je pokaždé Kašpárek. Ten, kterého děti viděly v Buštěhradu, má Jan Kopecký po svém otci. Vyřezal ho Karel Nosek, který tvořil loutky pro profesora Josefa Skupu. „Když bylo mému otci osm let, tak mu ho daroval, takže nyní je Kašpárkovi kolem devadesáti let,“ řekl Jan Kopecký. 

Dnes už jeho divadlo hraje dětem i dospělým pouze toto představení, s úspěchem hlavně v zahraničí. V Rakousku a Německu totiž lidé klasické marionety tolik neznají. Má i své následovníky v rodině, ale jestli také budou hrát loutkové divadlo s marionetami není jisté. „Záleží na tom, jestli budou chodit lidé, aby se divadlo uživilo. Zdá se, že dnes vše válcuje internet. Je škoda, že na loutkové divadlo se už tolik nechodí. Třeba se to změní. Kašpárek je trochu zapomenutý, proto se snažíme, to oprášit,“ míní Jan Kopecký, jenž v loutkovém divadle vyrostl a loutky vodil už se svým otcem.

MATĚJ KOPECKÝ
Český loutkový divadelník a vlastenec. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Narodil se 24. února 1775 v Libčanech, zemřel ve věku dvaasedmdesáti let v obci Koloděje nad Lužnicí. Byl synem loutkáře Johanese Kopeckého. Nejprve se stal poddaným malého panství Lažanského na Blatensku, následně se vyučil hodinářem. Vyzkoušel si také život trhovce.

V roce 1798 byl povolán na vojnu, odkud byl propuštěn až v roce 1809. Z poslední vojenské kapitoly svého života se vrátil jako vojenský vysloužilec, invalida. Až v roce 1819 se rozhodl pro oficiální loutkářský život. Hrál česky, jeho hlavní témata byla Faust, český Honza a čerti. Svou činností si vysloužil přezdívku patriarcha českého loutkářství.