Rakovnická mansarda neboli bienále neprofesionálních tvůrců Rakovnicka, je vždy netrpělivě očekávána veřejností i amatérskými tvůrci. Návštěvníci se těší na nové tváře, pokroky a trendy ve vývoji svých příbuzných a známých, výtvarníci pak především na setkání s kolegy a také na určité porovnání svého díla s tvorbou a směřováním toho druhého.
V tomto směru asi nepřináší ani Rakovnická mansarda 2010 v rakovnickém Muzeu TGM nic nového a zvláštního. Ona pro mansardy je charakteristická především změna a proměna a té se nevyhnula ani výstava letošní. Řadu jmen nenajdeme, zato se objevila díla nová, nezklamalo jen jádro časem prověřené, tvořené většinou školenými poloprofesionály. Ti dorazili opět se svou kůží před hodnotící veřejnost v plném počtu.
Osobnosti
Potkáme Miroslava Mottla a jeho jesenická zákoutí, Dalibora Blažka v roli realisty (Vloni), rozechvěnou krajinu Františka Zubalíka, kadeřavé louky a malování Františka Bečváře, milovníky moří a vodních toků Františka Suru a Karla Polcara, poctivou i poetickou řezbařinu Emila Pejši, Josefa Čermáka či Jaroslava Eliáše, uměleckou keramiku Václava Vágnera a Ivany Fialové, obrazy a tepaný Rakovník od Bohumila Kronycha. Jsou tu malíři pohádkových barev Josef Šneberk (po jeho keramice se nám dodnes stýská), Libor Jellúš či Zdeněk Švarc, John Lennon a řada perokreseb Věry Rozkošné, historická zákoutí Rakovníka a akt a kresba tužkou – Studie orgasmu - od Romana Ch. Skleničky, Ulička u Samsonu Milana Kotála, krajina (bohužel bez koní) Karla Daňka…
Objevíme i pokračovatele rodinných tradic – Viktor Kronych v roli fotografa, tvůrce objektu, malíře, Veroniku Nytrovou-Fialovou s dramatickou malbou „Borek“ a plastikou Svátost manželství, kterou zasadila do řezbářského dílka Zdeňka Mourka. A další vystavující: Lukáš Macourek s dřevěnou „Lebkou draka“ a Jan Vitner s „Mrtvým ptákem“ a kresebnými portréty, krajinář Karel Řezáč.
Snad nebyl tentokrát nikdo opomenut.
Vyjmenujme je za odvahu, kterou jiní, a možná výtvarně vynalézavější a dokonalejší, nenašli, za snahu zpříjemnit svým koníčkem život nejen sobě, ale i nám, které výtvarné sudičky v kolébce obešly obloukem.
A tak malujte, řežte, tepejte, sochejte, hněte, fotografujte a za dva roky opět na viděnou.
AUTOR: IVO MIČKA
