Na programu tradičních Husových slavností bylo slavnostní zapálení symbolické hranice, bohoslužba Církve československé husitské či řada pohádek hraných pro děti v podání Pepína pohádkáře, loutkářského spolku Před Branou z Rakovníka či Polovičního divadélka. Jeden z večerů pak zpestřila svým vystoupením hudební skupina Reflektor.
Připomínání si Jana Husa začalo na tomto hradě na Rakovnicku v šedesátých letech devatenáctého století. V období od normalizace do sametové revoluce byla tato tradice přerušena, přičemž obnovena byla až po roce 1989. Před dvaadvaceti lety navíc s příchodem kastelána Jiřího Sobka byly obnoveny bohoslužby na hradě.
„Přijde mi důležité, s čím návštěvníci odcházejí. Jestli se jim líbí objekt jako takový, pohádka nebo bohoslužba, je ve své podstatě jedno. Důležité je to, že lidé odejdou naplněni něčím, co je oslovilo. Koncentrace Husových myšlenek na jeden den v roce mi přijde špatně. Myslím si, že Jan Hus je osobností, která by měla být v krvi každého člověka žijícího v této zemi. Jeho myšlenky jsou totiž tak nosné a nadčasové, že je máme žít, a ne jen jednou za rok vytáhnout ze šuplíku,“ uvedl pro Rakovnický deník Sobek, který tím tak zároveň vyzval veřejnost k tomu, aby si sáhla do svědomí.
