Jak se na celou Popelku dívá autor hry O tlusté Matyldě Jan Švácha?
Vy jste autorem textu k představní O tlusté Matyldě. Jak tento text vlastně vznikl?
Mám kamaráda Honzu Šotkovského, který je divadelní dramaturg. Jednou jsme se dohodli, že bych pro jeho divadlo, které právě vznikalo, napsal pohádku. Já jsem tu pohádku napsal asi během čtrnácti dnů. To divadlo potom změnilo majitele a pro tu pohádku nebyl prostor. Pak mi zůstala pohádka, která neměla žádné využití, tak jsem se rozhodl ji nastudovat v Rakovníku.
A teď obecně. Jaká byla letošní popelka?
Co se týče souborů, které hrály, byla na nezvykle dobré úrovni.
Jak fungovala organizace v průběhu celé přehlídky?
Vzhledem k tomu, že to děláme opravdu dlouho, tak tam není místo na žádný zásadní problém. Takže to všechno musí klapat jako dobře namazaný stroj. Na organizaci se podílel celý divadelní spolek plus zaměstnanci Kulturního centra v Rakovníku a další. Bylo to něco kolem padesáti lidí.
Viděl jste některé představení?
Protože fotím pro zpravodaj, tak jsem viděl všechny kromě dvou.
Které se vám líbilo nejvíce?
Z těch amatérských se mi osobně líbilo představení Kuře Čtvrtka, kde byl úžasný i text. Z nesoutěžních se mi líbilo Dvacet tisíc mil pod mořem.
Jaká byla návštěvnost?
Tak v týdnu chodili školy a jinak bylo prakticky pořád vyprodáno.
Byli lidé spokojeni?
Dá se to rozlišit na lidi, kteří dojíždějí z celé republiky, to jsou takzvaní pozorovatelé, tak ti jsou nadšení vždycky. Ti divadlem žijí a nedělají prakticky nic jiného. A myslím, že mohli být nadšení i rakovničtí diváci a školy, protože představení se opravdu povedly.
Chtěl byste někomu poděkovat?
Nejvíce Aleně Mutinské, která to představení dostala tam, kam ho dostala. Pak panu Šotkovskému, který mě donutil tu hru napsat. A porotě, která nám dala připomínky a my jsme se jima řídily.
