Narodila jsem se roku 1954 v podkrkonošském městě Jilemnice, kde jsem prožila dětství a léta základní školní docházky. Hodně času jsem trávila také v Bratrouchově - bývalá obec s nádherným výhledem ležící mezi Beneckem a Harrachovem. Tam začala moje záliba v pozorovní přírody - od drobných kytiček a kamenů na cestě přes nejrůznější živočichy, stromy, pole až k nekonečným proměnám oblohy. Taky jsem ráda kreslila a modelovala, obdivovala jsem betlémy a svaté obrázky v chaloupkách a milovala jsem domácí výrobu vánočních ozdob.
Vystudovala jsem Střední umělecko-průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě se zaměřením na broušené sklo a pak pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Pod vedením vysokoškolského učitele a malíře pana Proška jsem se začala více zajímat o techniku malby a od té doby si většinou o prázdninách dopřávám dny malování.
Jsem 32 let vdaná za Miloše Fraňka z Pavlíkova a máme spolu tři děti - Pavla, Renatu a Jana. Rodina a výchova dětí pro mě byla vždycky nejdůležitější, a tak mi na další koníčky zbývalo jen málo času.
Od roku 1980 pracuji jako učitelka na základní škole. Začínala jsem v Kolešovicích, učím už děti svých žáků z té doby. Dvacátým rokem působím na 2. Základní škole v Rakovníku. Učím hlavně výtvarnou výchovu a český jazyk, i když za ta léta jsem si na škole vyzkoušela ledacos i sedm let ředitelování, považuji za své životoní štěstí, že mám profesi, kde se mohu zabývat tím, co mě od dětství přitahovalo, že se mohu stále setkávat s děvčaty a kluky "podobné krevní skupiny". Někdy je ta kantořina taky o nervy, ale zatím mi stačí malá procházka se psem a pohled na vždycky trohu jiný Pavlíkov, aby se uklidnila.
Nechala jsem se vyhecovat naším panem starostou, také jsem využla toho, že nám už děti odrostly, a připravila jsem pro své spoluobčany tuto úplně první výstavu svých malířských pokusů z let 1977 (doba, kdy jsem žila s prvním synem v Pavlíkově u manželovcýh rodičů a čekala jsem, až se vrátí z vojny) a 2007-2008 (po našem přestěhování zbět do Pavlíkova).
Autor: Renata Fraňková
