Tříčlenná kapela, dvě usměvavé dívky – baskytaristka Lucie Nedomová, kytaristka/bubenice Monika Poláková, a v mužském zastoupení (střídavě u bicích a kytary) jedna neméně sympatická mánička Tomáš Cafourek. Tichá společnost? Kdepak. Tady první dojem skutečně klame. Po prvním úderu paličkou a rozechvění struny mám jasno. „Pozor na uši“, varuje mě Tomáš Cafourek. „Děsnej randál se fakt nejmenujeme bezdůvodně…“ A právě Tomáše jsem u příležitosti blížícího se koncertu vyzpovídala.

Působíte velice sehraně. Jak dlouho už Děsnej randál otřásá stěnami zkušebny?

„Dalo by se říct, že naše kapela oslaví 26. ledna své osmé narozeniny. Hráli jsme ale pochopitelně už nějakou dobu předtím. Vím to docela přesně, protože holky vlastně od samého začátku vedly kroniku. A co se týče zkušeben – zkoušeli jsme nejdřív v Moniččině pavlíkovské garáži, proto také vlastně oficiálně z Pavlíkova jsme.

V jakém složení Děsnej randál hrál a hraje?

„Ryze původní členové jsme jen já a Monika Poláková. Během fungování kapely se v ní vystřídala spousta dalších lidí, mezi nimi i současná baskytaristka Lucka Nedomová.“

Máte v kapele rozděleny role? Kdo píše texty, hudbu?

„Kapelníkem je u nás Monika, a co se týče textů a hudby, teď už máme písničky jen svoje a píšu je převážně já s Monikou. Takových, které se dají dohromady ve zkušebně, máme málo. Spíš skládáme každý zvlášť. Dřív jsme také občas dělali cover verze, teď se snažíme už čistě jen o vlastní tvorbu.“

Předpokládám, že vás v sobotu jistě nečeká premiéra. Kolik asi máte za sebou koncertů?

(Smích). „Moc ne. My jsme totiž nebyli moc aktivní. Snažili jsme se hlavně dávat do kupy nějaké věci, hráli jsme dohromady s kapelou Moniččina tatínka a známých – Peprmint folks, s nimiž já účinkuju stále. Jezdili jsme s nimi hrát na zábavy, ale trochu netradičně. Ne jako předkapela. Oni skončili, a my jsme těch svých pár písniček odehráli většinou až po nich k ránu. Lidé nás znali hlavně na vesnicích.“

Co vás tedy doopravdy dalo do pohybu?

„Myslím, že někdy v roce 2004 jsme udělali svůj první velký celovečerní koncert na Rozvědčíku. Bylo 11. září, pamatuju si to, protože jsme kvůli tomu datu ještě extra plánovali písničku. Nakonec jsme ji nezařadili. Vymýšlel jsem ji totiž… až ten den ráno. Takže jsme ji ještě rychle nazkoušeli, ale nakonec vynechali.“

Od té doby jste vystoupili kde?

„Hráli jsme v Praze na dětském dni a pak jsme se jen tak toulali. Nic velkého, jen občas jsme si zařídili menší hraní u někoho z nás.“

Protože minimálně na zkouškách srší kapela Děsnej randál obrovskou energií, vtipem (nejen v textech) a muzikálností, nepochybuji o tom, že koncert bude stát určitě za to. Takže diáře a poznamenat… „Pavlíkovský kulturní dům, 17. října, 19. hodina večerní.“

Autor: Petronila Horníková