Studenti si nejprve vyslechli zákonitosti archiválií, seznamovali se s dokumenty jako rodný list, vysvědčení, oddací list, úmrtní list a další, na jejich základě je možné sestavit rodokmen. Následně putovali do badatelny, kde přednášku doplnila výstava a zde byly pro studenty připraveny pracovní listy, kde plnily jednotlivé úkoly.

Přednáška archiváře Martina Sováka v rakovnickém archivu pro studenty prvního ročníku gymnázia. Přednášku doplnila i výstava v badatelně archivu krok za Krokem za našimi (slavnými) předky. | Video: Deník/Josef Rod

K samotné problematice se vyjádřil Deníku i Martin Sovák. Ten uvedl, že studenti mají tyto přednášky jako rámcově vzdělávací programy. „Hlavní je, že děti si více uvědomují propojení mezi životem. Že po sobě člověk zanechává nějakou stopu a není to tak těžké na ni přijít. A stačí se zamyslet nad tím, kde se ten člověk potkával během svého života s různými úřady a s různými jinými spolky, institucemi. Rodokmen je vlastně taková detektivka. Můžeme otvírat jednotlivé šuplíky a dívat se vlastně do minulosti, co naši předci zanechali za tu stopu,“ sdělil Sovák.

Podle něj je v případě sestavení rodokmenu nejlepší shromáždit si nejdříve věci doma a zároveň, pokud to jde, co nejdřív vyzpovídat žijící pamětníky, dědu, babičku, tetu a tak dále.

„Podle mě jsou i rádi, když za nimi vnoučata přijdou a vytahují potom poklady z těch šuplíků a krabiček. A to si člověk naskenuje nebo vyfotí, setřídí a nějakým způsobem se od toho odpíchne a posune dál. V archivu je řada archiválií, hlavně co se týká matrik k dispozici online, takže z pohodlí domova třeba můžu nahlédnout do matrik a nějakým způsobem se s tím seznámit,“ uvedl archivář s tím, že se pak badatelé mohou obrátit na samotné archiváře, kteří je nasměrují.

Přednáška archiváře Martina Sováka v rakovnickém archivu pro studenty prvního ročníku gymnázia. Přednášku doplnila i výstava v badatelně archivu krok za Krokem za našimi (slavnými) předky. | Video: Deník/Josef Rod

„Pamatuji celou řadu badatelů, kteří začínali třeba před deseti lety, kdy si dělali vlastní rodokmen a dneska se tím živí. Existuje i celá řada soukromníků, která na živnostenský list udělá rodinnou kroniku nebo přečte zápis, který nejste schopni přečíst. Je to běh na delší trať, který ale podle mě stojí za to. Člověk vlastně může občas vyvrátit některé zaručené historky, které kolují. Nebo naopak přijde na to, že jeho předek nebyl zase takový charakter jako si lidé myslí,“ uvedl příklad Sovák.

Ten také uvedl, že oblastní archivy v České republice mají matriky kompletně s digitalizací. „Matriky narozených, oddaných, zemřelých v podstatě uděláte na dálku. To je takový základní pramen. Přibývají tam třeba věci, co se týkají školství. Digitalizují se i školní školní kroniky nebo matriky, nebo potom kroniky obcí jako takové. Ale pro některé archiválie stále budete muset dojet do okresního nebo oblastního archivu,“ prozradil Sovák, podle něhož se dají dělat rodokmeny až do doby Josefa II. a Marie Terezie, kdy byla zavedena příjmení. Ze starší doby už to lze jen s velkými obtížemi.