I přes tehdejší typicky aprílové počasí, kdy diváky chvílemi skrápěl déšť a chvílemi je hřálo letní slunce, si cestu do místního letního kina našly stovky fanoušků a program šlapal od rána až do pozdního večera bez větších zádrhelů. Na pódiu se postupně vystřídaly všechny kapely: Dotyky, Abalone, Manon Meurt, Helemese, No Codes Future, Z Davu, největší úspěch si odvážející Buty, Dhepo a Second Chance.

I přes nepřející počasí hodnotili návštěvníci i vystupující Jes–Fest převážně pozitivně.

„Jesenice si určitě festival podobného typu zaslouží. Organizátorům přeji aby se nenechali odradit a vydrželi v jeho pořádání, protože je výjimečný," řekla například divačka Petra z Kralovic.

Bubeník kapely Manon Meurt Jirka Bendl zhodnotil: „I když nám nepřálo počasí a lidí tu zpočátku moc nebylo, nakonec přišli, a tak to bylo fajn. Měli jsme dobré ozvučení, a to je základ. Může být úplně vyprodáno, a když je špatný zvuk, tak koncert nestojí za nic, protože se necítíte dobře. Dobře, že se tady v Jesenici děje taková akce."

Pražská kapela No Codes Future si například pro jesenické publikum připravila malé překvapení. Láďa Hrás vysvětlil: „Budeme dnes hrát v náhradním složení, protože náš bubeník nemůže dorazit. Vypomohl nám muzikant z Rakovníka, Zdeněk Kopřiva. Je to brácha našeho kytaristy. Pojedeme bez zkoušky. Zdeněk naši muziku zná, protože nám nahrával naše cédéčko."

Cestu do hlediště jesenického letního kina si tehdy našel také tehdejší i nynější starosta města Jesenice Jan Polák. Jak sám říká, už potřetí: „Je to třetí ročník a jsem tu potřetí. Jsem rád, že mladí pořádají tento multižánrový festival. Jen je škoda, že nás trochu vypláchla bouřka."