Proměna bývalého vojenského prostoru Milovice pokračuje. Nejviditelnější je v místech původní, čtyřicetihektarové pastviny v sousedství Milovic, kde se již čtvrtým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde letos rozkvetly kopretiny a šalvěje, jsou letos opět rozsáhlejší, než v předchozích letech.

Divocí koně pomáhají se zvětšováním rozkvetlých ploch hned několika způsoby. „Především spásají různé druhy trav, včetně agresivní třtiny křovištní, i rozpínavého ovsíku vyvýšeného. Tím uvolňují prostor pro kvetoucí byliny, které by se jinak nedokázali v husté trávě prosadit,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Svými kopyty divocí koně také rozbíjejí husté drny, takže vznikají místa, kde se mohou uchytit semena květin. Další drobné plochy, které postupně osidlují kvetoucí byliny, vznikají například na okrajích stezek vyšlapaných velkými kopytníky nebo na prachových koupalištích, která přestali využívat. Pastva tak dlouhodobě vede ke zvyšování květnatosti.

Letos se navíc zvýšily počty některých druhů rostlin, které zde v předchozím roce rostly jen ojediněle. Jednou z takových rostlin je pipla osmahlá, výrazná bylina s krásným jménem, vázaná na suché trávníky, které jsou v Milovicích obnovovány velkými kopytníky. V ploše pastviny rostly asi čtyři rostliny na dvou místech. Kde byly dosud jen tři, je dnes menší porost, kde byla první tři roky pastvy jen jedna samotná, je dnes malý porost také.

„Jedná se o nové jedince, kteří úspěšně osidlují okolí matečných rostlin. To nám speciálně u piply dělá radost, neboť se jedná o jednu ze vzácnějších rostlin, u nichž jsme v pozitivní vliv pastvy doufali. Že se nové piply objevily až čtvrtý rok pastvy ukazuje, že některé druhy bylin potřebují čas, než využijí novou příležitost. Pipla je trvalka, takže na znovuosídlení pastviny si těch několik posledních rostlin prostě dokázalo počkat,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Další bylina, které dělá dobře nejen pastva, ale i samotná přítomnost a pohyb velkých kopytníků, je léčivka užanka lékařská. Semena této dvouletky jsou vybavena háčky, pomocí nichž se zachytí v srsti zvířat a nechají se roznášet do širokého okolí. První rok je užanka trsem listů, zato druhý rok bohatě kvete purpurovými květy. „Užanka produkuje velké množství kvalitního nektaru. Takřka kolem každé užanky může všímavý návštěvník rezervace pozorovat motýly a jiný hmyz, kterému je nektar potravou, proto jde o bylinu ekologicky významnou a jsme za její bohatý růst rádi,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Bohatý rok čeká na milovických pastvinách i mnohé rostliny, pro které sezóna teprve začíná a kvést budou až na vrcholu léta. Jednou z takových bylin, jejíž četné mladé rostliny naznačují, že se šíří, je krásná máčka ladní. „Vypadá sice jako bodlák, doslova jako oživlá trnová koruna, ale ve skutečnosti jde o mrkev. Jde rovněž o důležitou nektaronosnou rostlinu, která je považována za významnou medonosnou bylinu, protože ji velmi rády navštěvují včely,“ dodává Miloslav Jirků.

Máčka je jedním z mála takzvaných stepních běžců, kteří u nás rostou. „Po dozrání semen se celá rostlina odlomí, nechá se kutálet větrem a trousí při tom semena. Není tedy divu, že se šíří na místa, která jsou již třetí čtvrtý rok na podzim spasena, takže stepnímu běžci nic nebrání vesele rozhazovat svá semena,“ popisuje Miloslav Jirků. U máčky proto platí, podobně jako u piply a užanky, že v místech, kde bylo v předchozích letech jen několik rostlin, či jen jednotlivci, vytvářejí se letos porosty.