Zobrazovací zařízení nazvaná SST-1M pro pozorování vysokoenergetického záření gama zde slouží k výzkumu – všechny jeho možnosti by se ale podařilo využít až ve vyšší nadmořské výšce. Technika, na jejíchž úpravách do výsledné podoby se podíleli vědci z Akademie věd ČR (hned ze dvou ústavů, Astronomického a Fyzikálního), Polské akademie věd (konkrétně jejího Ústavu jaderné fyziky Henryka Niewodniczańskiho), Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity v Ženevě a dalších institucí, tak v nynějším působišti nemá zůstat natrvalo.

Osvětlení řady nejasností

Pozorovací program přispěje k pochopení celé škály zásadních nejasností týkajících se vesmíru, vysvětlil Pavel Suchan z astronomického ústavu. „Jak fungují nejmohutnější kosmické urychlovače? Jaká je podstata kosmického záření či temné energie? Jaká je role černých děr?“ nastínil některé z otázek, na něž se astronomové s jejich přispěním budou snažit hledat odpovědi. V Ondřejově budou tyto teleskopy sloužit zhruba dva roky – možná o něco méně – a pak se počítá s přemístěním do lokality ležící zhruba dva tisíce metrů nad mořem. Podle všeho v Jižní Americe.

Jeden z nich začal sledovat oblohu od února, druhý se připojil v dubnu. Potěšující bylo zjištění, že výsledky z obou zařízení jsou srovnatelné; hodně zjednodušeně a laicky řečeno: při stejném zaměření poskytují shodné výsledky. Především ale práce s dvojicí teleskopů umožňuje spojit jejich data do trojrozměrného obrazu. A také vyloučit náhodné jevy, které by zaznamenal jen jeden z nich. Nyní se zaměřují na zkoumání takzvané Krabí mlhoviny v souhvězdí Býka, který je pozůstatkem po výbuchu supernovy.

Zatmění měsíce.
Nadcházející zatmění Měsíce nabídne slabší podívanou. Letos bude ale jediné

Slouží k pozorování takzvaných gama fotonů – vysokoenergetického záření z vesmíru. Ondřej Haderka, který stojí v čele společné laboratoře optiky zapojených institucí z České republiky, vysvětluje, že tyto částice nedoletí až k zemskému povrchu. Rozpadají se vysoko v atmosféře, kde vzniká sprška sekundárních částic, které způsobí způsobí takzvané Čerenkovovo záření (jde o jev známý třeba i z pozemských jaderných elektráren a pozorovatelný v laboratorních podmínkách; sovětský objevitel a dva další krajané, kteří jeho bádání ze 30. let minulého století rozvinuli, obdrželi Nobelovu cenu za fyziku za rok 1958). Právě ony sekundární částice nové teleskopy zaznamenávají. Jejich analýza v trojrozměrném pohledu, slučujícím do jednoho celku data z obou zařízení, umožní určit směr příletu původního gama fotonu.

Do budoucna využití jinde

V době, kdy se přestěhují na definitivní stanoviště (zřejmě do zmiňované Jižní Ameriky), by se teleskopy mohly stát součástí zamýšleného pole pozorovacích zařízení – společně s dalšími zařízeními; podle slov ředitele Astronomického ústavu Akademie věd ČR Michala Bursy třeba s těmi, které staví Evropská jižní observatoř. „V budoucí dekádě nebo dvou budou tvořit základní páteř velkých astronomických přístrojů a přinášet zcela nové poznatky o tom, co ve vesmíru je a jak to s ním vypadá,“ konstatoval ředitel, že v Ondřejově nyní funguje malá část budoucího rozsáhlého systému, od kterého vědecký svět očekává zásadní nové poznatky.

Čerenkovovy teleskopy SST-1M:
- Dva Čerenkovovy dalekohledy SST-1M, původně budované jako prototypy jedné z variant možných zařízení pro zamýšlenou největší a nejcitlivější mezinárodní observatoř vysokoenergetického záření gama na světě (CTA neboli Cherenkov Telescope Array) se na ondřejovské hvězdárně postupně staví od roku 2021.
- Po úspěšném zprovoznění prvního teleskopu letos 23. února se konsorcium SST-1M 19. dubna dočkalo osazení druhého teleskopu špičkovou kamerou, což umožní pozorovat přilétající události v koincidenčním, respektive stereoskopickém režimu.
- Cílem je postupně vylepšovat vlastnosti celého systému, sledovat zdroje kosmických fotonů s energií kolem 1 TeV (1 teraelektronvoltu, 1012 eV, tedy téměř bilionkrát více, než mají fotony viditelného světla). Počítá se s tím, že odzkoušená aparatura, jejíž funkce ještě vědci mohou dolaďovat, by následně mohla být v rámci dalších mezinárodních projektů použita v jiné pozorovací lokalitě: ve vyšší nadmořské výšce a mimo civilizaci.
- Zprovoznění teleskopů SST-1M v Ondřejově by nebylo možné bez práce několika špičkových kolegů z Ukrajiny.
Zdroj: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR